Tyto dny probíhají snad všude u nás ve znamení akcí, připomínajících konec 2. světové války před 70 lety a hlavně pak květnové povstání českého lidu proti okupantům.
Ještě mám v živé paměti mohutné vojenské přehlídky na Letné, následující jen týden po rozjásaných prvomájových manifestacích. U památníků, pomníků a pamětních desek se objevovaly většinou jen oficiální věnce politických představitelů a organizací. Průvody a vojenské přehlídky již nejsou. Avšak na okraji Bohnic stojí dodnes pomníček s nápisem, že hrdinná Rudá armáda osvobodila 9. 5. 1945 Prahu.
Se zájmem jsem se zúčastnila alespoň dvou z mnoha akcí, které mohli Pražané tento víkend zhlédnout. Na dejvickém Vítězném náměstí, známém pod lidovým názvem "Kulaťák", se pořádala akce Městské části Praha 6, nazvaná Koncert pro hrdiny, spojená s výstavou Paměť národa. Koncert jsem nakonec, protože se teprve chystal, neslyšela. Zato jsem si dopodrobna prohlédla panelovou výstavu o Pražském povstání. Fotodokumentaci a hlavně řadu nepříliš veřejně známých informací o vzplanutí povstání, o sociálním složení povstalců, o podílu Vlasovců na povstání, o tom, proč Prahu neosvobodili Američané, jak si některé politické složky neoprávněně přisvojily zásluhy o vítězství a jak naopak jiné skupiny následně ze seznamu povstalců zmizely.
Nedaleko, na konci Dejvické ulice, pak stály billboardy s vyprávěním několika z posledních žijících účastníků války. Osudy velmi rozdílné, vypovídající o transportech a koncentračních táborech, o odboji a perzekuci, o účasti v povstání, ale i o takzvaném divokém odsunu Němců.
Městská část Praha 3 připravila pro občany na Havlíčkově náměstí na Žižkově zřejmě největší připomínku událostí Pražského povstání, a to ukázku bojové techniky a tematické expozice, ale především ukázku bojů na barikádách pod názvem Barikáda 2015. Této komentované rekonstrukce se údajně zúčastnilo 400 členů vojenských klubů. Akce přilákala nejen zájemce o vojenství. K vidění byly všechny generace, i rodiny s malými dětmi a pejsky. Okolí bylo uzavřeno pro dopravu a všude se tísnilo množství diváků. Střelba však byla hlučná až téměř nad rámec snesitelnosti.
Jsme vlastně poslední generace, která buď ještě jako děti válku zažila nebo o ní bezprostředně slyšela od svých rodičů. Po nás pak budou Pamětí národa skutečně jen dochované písemné vzpomínky nebo archivní dokumenty. Za sebe jsem šťastná, že jsem díky své práci v archivu měla možnost nahlédnout trochu i do historie konce války a úlohy povstání. Mohu s klidným svědomím říct, že Češi nebyli, jak někdy zazní, národem kolaborantů, který si chtěl napravit reputaci v posledním boji s již poraženými Němci. Měli svůj zahraniční i domácí odboj, byť po teroru za heydrichiády spíše převážně ve zpravodajské podobě. Pražské povstání vypuklo spontánně, bylo málem násilně vojensky potlačeno, avšak v rozhodující chvíli zachráněno Vlasovovou armádou. Ta pak po nedohodě s Českou národní radou až na výjimky z Prahy odešla a boje pokračovaly, až nakonec díky celoněmecké kapitulaci skončily příměřím mezi německými jednotkami a Českou národní radou. Až poté dorazila Rudá armáda, která se střetla jen s posledními zbytky ustupujících Němců a měla ztráty v řádu několika desítek mužů. Sověti sice osvobodili většinu našeho území, což vyžadovalo obrovské nasazení a představovalo velké ztráty, avšak Praha se osvobodila sama. Tvrzení o osvobození Prahy Rudou armádou už byla bohužel jen politická propaganda, naznačující náš budoucí vývoj.
Pochopit, že něco, čemu nás učili, o čem pojednávaly filmy i odborné publikace, čemu řada z nás opravdu věřila, bylo ve skutečnosti trochu jinak, není většinou jednoduché. Vážím si však všech, kteří bojovali za naši svobodu, všech čestných a odvážných lidí, kteří dokázali nasadit do bojů to nejcennější - svůj život.
Praha se osvobodila sama
11. 5. 2015
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Jan Zelenka
11.4.2020 13:01
Moc rád jsem si článek přečetl. Různé ideologie vykládají historii také různě. Článek mne jen utvrdil v tom, co jsem už znal z jiných zdrojů.
Zoja Sedláčková
12.5.2015 19:24
Zrovna o víkendu jsem měla rozpravu s dcerou na téma druhé světové války. Myslím, že ještě jejich generace - současní ptětatřicátníci - vnímají tuto historickou etapu jako živou. Ve většině rodin o ní vyprávěli prarodiče. Ale mladší už ji vnímají jen jako historii. Tvůj článek je, jako vždy, perfektní. Sama jsem osobně znala několik účastníků Pražského povstání, přátel mých prarodičů.
Zpět na homepage Zpět na článek
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 44. týden
V úterý 5. listopadu proběhnou ve Spojených státech amerických prezidentské volby. Tématem kvízu tohoto týdne budou nejen američtí prezidenti, ale i zajímavosti z USA.
AKTUÁLNÍ ANKETA
Necháváte se před sezónou chřipek a covidu očkovat?
Ano, mám očkování proti chřipce i covidu
Ano, nechávám se očkovat proti chřipce, proti covidu už ne
Ano, nechávám se očkovat proti covidu, proti chřipce ne
Nechával(a) jsem se očkovat, ale už to nedělám, nepomáhá to
Ne, neočkuji se ani proti chřipce, ani proti covidu