Když jsem si před 4 dny přečetla v deníku Metro, že mezi budovy, nabídnuté k prohlídce v rámci prvního ročníku festivalu Open House v Praze, bude patřit i Invalidovna, poněkud jsem se zarazila. Samozřejmě se mi vybavilo několik "Dnů otevřených dveří" v posledních letech, nekonečné návštěvnické fronty a naše celodenní průvodcovské služby. Nyní je však vojenský archiv již rok přestěhován a budova zeje prázdnotou a čeká na své další využití, o němž rozhodne Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A jelikož k tomu má dojít už záhy, byla to vlastně moje poslední příležitost projít se Invalidovnou, kde jsem pracovala 24 let.
Ovšem rozhodně jsem nehodlala zůstat pouze u prohlídky mně dosud důvěrně známé barokní Invalidovny. Katalog nabízel velké množství nových i starých architektonických objektů, které spojovalo snad jen to, že to jsou stavby méně známé, za normálních okolností většinou nepřístupné, sloužící především těm, kteří v nich pracují nebo žijí.
Jelikož bylo už od počátku jasno, že se nějaký velký počet památek nedá v jednom dni ve stanovené otvírací době 10 - 18 hodin stihnout, vybraly jsme si se sestrou kromě Invalidovny ještě 2 zcela rozdílné objekty v Karlíně a na kraji Libně, a to moderní administrativní budovu Maint Point, patřící k Vienna Insurance Group, a bývalý libeňský plynojem.
V budově Main Point, nacházející se na rozhraní staré zástavby Karlína a komplexu novodobých administrativních budov v blízkosti nábřeží Vltavy, sídlí generální ředitelství pojišťovny Kooperativa a České podnikatelské pojišťovny. Jedná se o zcela mimořádnou budovu, jejíž stavba začala až v lednu 2010. Vyniká nejen svým vnějším vzhledem a vnitřním vybavením, ale především důrazem na minimalizaci energetické náročnosti a ekologické aspekty. Podzemí budovy je chlazeno pomocí proplachovacího kanálu vodou z Vltavy. Budova je vhodně zastiňována slunolamy proti přímým slunečním paprskům. Osvětlení a vytápění vnitřních prostor se děje na základě průběžného vyhodnocování stanovených parametrů. Originální řešení vnitřního členění prostor je doplněno o kavárnu přístupnou veřejnosti s možností posezení v atriu. V budově je i unikátní galerie, obsahující mnoho uměleckých děl, včetně slavných malířů, z rozsáhlé sbírky Kooperativy, která je rovněž přístupná veřejnosti.
Budova má 3 podzemní a 10 nadzemních podlaží. Na střeše je zahrada, určená k odpočinku, odkud je krásný výhled na Karlín a Vítkov. Již při projektování budovy byl jedním z hlavních kritérií komfort zaměstnanců i návštěvníků. A ten je zde skutečně znát na každém kroku. Ne náhodou získala budova již řadu ocenění, mezi nimiž je i prvenství v prestižní soutěži v Cannes v roce 2012, kdy byla vyhlášena nejlepší kancelářskou budovou světa.
Libeňský plynojem stojí na kopečku nad Palmovkou. Byl postaven v roce 1932, o pouhých 5 let později než první tlakový plynojem v Americe, což svědčí o vyspělosti hutnictví a těžkého průmyslu za první republiky. Jeho hlavním účelem byla kompenzace nízkého tlaku svítiplynu v Libni a Vysočanech při velkém nárůstu obyvatelstva a průmyslových závodů. Svému účelu však sloužil pouze do konce války. Při Pražském povstání byl prostřelen protiletadlovým kanonem a jako vypuštěný nevybuchl, ale vyhořel. Od roku 1949 slouží dnešnímu Výzkumnému a zkušebnímu leteckému ústavu, a to jako podtlaková nádoba pro aerodynamický tunel, kde se testují modely letounů a jejich částí. Vedle tohoto experimentálního využití slouží bývalý plynojem i společenským účelům, výstavám, přednáškám a literárním happeningům, byl mnohokrát fotografován, opěvován v básních, využit pro natáčení filmů a konaly se v něm již 2 svatby.
Vzhledem k určité časové tísni uzavřela prohlídka plynojemu naše krátké putování po zpřístupněných stavebních zajímavostech. Věřím, že si podobně jako my i ostatní Pražané a další návštěvníci nabídnutou akci hned napoprvé zamilovali a v příštích letech se projekt rozroste o další zajímavé architektonické objekty, které nám pomohou najít si nové cestičky k městu, v němž žijeme.