Lom

Lom

25. 5. 2015

U lomu stojí mladík. Něco přes dvacet. Za sebou má pasťák. Rozvod rodičů. Útěk od matky, která se podruhé vdala. Nenáviděl otčíma. Utekl k otci, ale ten se časem oženil a on v rodině jakoby přebýval. Utíkal k partě. Pak k drogám, nakonec zbyly rozkrádačky a ten hroznej pasťák. Nikdo ho nečekal. Nikdo ho nehledal. Nikomu nescházel. Kam dál jít? K tetě a strejdovi. Vlastně jim může říkat dědo a babi. Vyjde to nastejno. Nejsou pokrevní. Teta je kamarádka mámy. Jezdil k ní jako malej kluk. A teď tu stojí u lomu, kde ho teta učila plavat. Stojí nad propastí. Promítá si svůj pád do propasti. Neuvědomuje si, že už do ní dávno spadl.

Pohádal se se strejdou. Na stole nechal dopis na rozloučenou.

„Bohouši, Martin tu nechal dopis. Blázen. Že chce spáchat sebevraždu. Jdu ho hledat. Jdu pro něj.“

Děda bere do ruky mobil. Mobil vyzvání. Konečně ho zvedne. Hele, mladej, neblbni a vrať se domů. Kde jsi? U lomu? Teta jde pro tebe.“

Přišli oba. Zůstal. Na čas. Martinovi se stýská po partnerce a dceři.

„Teto, zavolej Romaně. Ať přijede. Ať se vrátí.“

„Prosím tě, vždyť je někde u příbuzných na Slovensku. Má tě dost. Ani se jí nedivím. O nic se nestaráš. Jen si tu brnkáš na kytaru. Nepracuješ. Peníze jí neposíláš…“

Martin sedí jako zařezaný. Pak se nabídne, že upeče roládu.

„No, vidíš, jakej jsi šikovnej. Hele, doděláš si výuční list, ať můžeš dělat cukráře. Budeš mít jako vyučenej víc peněz. A hlavně seženeš práci.“

Martin přikývne. Nějaký čas zkouší sehnat aspoň brigádu. Na pár dní. Ale nikde dlouho nevydrží. Dny se vlečou. Prázdnota dává dnům šeď a tíseň. Utéct není kam. Kdyby tak zase mohl někam utéct. Do města. Za zábavou.

Zůstává doma sám. Teta a strejda jsou na statku u zvířat. Očima bloudí po prázdném pokoji. Po skříni. Ruce otevřou šuple. Pak další. Dá se něco najít? Něco ho nutí hledat. Instinktivně vyndá obálku. Pro začátek to postačí. Teď honem pryč. Útěk zvládá ze všeho nejlíp. Než se teta se strejdou vrátí, je už několik hodin na cestě za dobrodružstvím.

„Haló, policie? Chtěla bych oznámit krádež. Můžete přijet?“     

Nikdo ho nehledal. Nikomu nescházel.

A teprve teď je hledán.                

deprese Můj příběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Popsat nějakou událost ještě jde, ale vžít se do psychiky druhého, umět analyzovat jeho pohnutky, to není jednoduché. Za to si jako vždy zasloužíš pochvalu!
Jana Drobňáková
Pani Michaela, ste správna psychologička. Smutné. Tak to dopadne, keď každý vidí len seba. Martin ale urobil to isté, čo jeho rodičia. Kolík štafety teraz drží v ruke jeho dcéra. Aj ona bude túžiť po kompletnej rodine...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.