Během druhé světové války podporoval židovské rodiny a po válce se staral o židovské děti z koncentračních táborů i o děti z internačních táborů pro Němce. Srdce Přemysla Pittra, od jehož narození uplyne 21. června 120 let, bylo otevřené pro všechny trpící bez rozdílu národnosti, rasy i vyznání. Hluboce věřící člověk Pitter a kritik všeho bezpráví se však stal trnem v oku komunistického režimu a musel emigrovat. Poslední roky života strávil ve Švýcarsku, ale i ve vyhnanství se věnoval potřebným.
Pitter se narodil v Praze a po škole působil jako tiskař. Během první světové války bojoval na frontě a válečné hrůzy ho poznamenaly na celý život. Stal se hluboce věřícím člověkem. Po válce začal přednášet a kázat a před druhou světovou válkou založil Milíčův dům, což byl útulek pro pražskou mládež. Během války byl z jeho iniciativy založen ilegální Výbor křesťanské pomoci židovským dětem.
Po skončení válečného konfliktu stál u zrodu humanitární akce "Zámky", v jejímž rámci bylo několik zámků v okolí Prahy (Štiřín, Olešovice, Kamenice, Lojovice) přeměněno na dětské ozdravovny pro děti různých národností z německých koncentračních táborů i českých internačních táborů pro německé obyvatele. Ty se zde zotavovaly z následků války a čekaly na nalezení nového domova. V roce 1947 tato akce skončila a péčí jeho kolektivu prošlo 810 dětí.
S nastupující komunistickou mocí byl Pitter postupně zbavován možnosti svého výchovného působení a otevřený kritik režimu byl nucen emigrovat, nejprve pobýval v Německu. V exilu spolupracoval s rozhlasovými stanicemi BBC a Svobodná Evropa a publikoval v různých časopisech. Na počátku 50. let byl také ustaven Světovou radou církví k pastorační a sociální službě v emigrantském táboře Valka u Norimberku. Ve Švýcarsku, kam odjel v roce 1962, se svou celoživotní družkou Olgou Fierzovou (1900 - 1990), založil Husův sbor, českou školu a Čs. společnost pro vědu a umění a na curyšské univerzitě obdržel čestný doktorát teologie. Zemřel 15. února 1976 v Curychu.
Za své úsilí Pitter obdržel oficiální uznání izraelské vlády a byl oceněn titulem Spravedlivý mezi národy. Vysoké státní vyznamenání obdržel i v Německu. V tuzemsku byly jeho zásluhy oceněny až po pádu komunistického režimu. Prezident Václav Havel mu v roce 1991 udělil Řád T. G. Masaryka in memoriam. Sté výročí narození Pittra bylo v roce 1995 zařazeno na seznam světových výročí UNESCO.
„Přemysl Pitter, tento neúnavný bojovník za lidská práva, pacifista a ochránce dětí, byl především muž činu. Zatímco ostatní váhali, Pitter konal,“ řekl před lety dnes již zesnulý publicista a bývalý ministr kultury Pavel Tigrid, který byl přímým svědkem Pittrových poválečných humanitárních akcí.
