Vy nevíte, co je Hostibejk? Nic si z toho nedělejte, já jsem to také nevěděla, dokud jsem nenavštívila Kralupy nad Vltavou. Kdysi jsem měla o tomto městě nevalné mínění, prostě ničím mne nepřitahovalo, tak jsem se mu spíše vyhýbala. Dříve jsem měla zafixováno, že tam je jen samá chemie, například Kaučuk Kralupy, velké rafinerie a nic víc. Pravdou je, že přílišným počtem historických památek toto středočeské město neoplývá. Ovšem okolí skrývá naprosto nečekané krásy. Již během jízdy z Prahy budete moci pozorovat z vlaku kaňonovité údolí Vltavy, které je součástí přírodního parku Dolní Povltaví .
Od nádraží v Kralupech se vydejte dle směrovek do centra města. Projděte okolo menšího kostela Nanebevzetí Panny Marie a po červené turistické značce dojdete téměř k mostu. Ten nese název T. G. Masaryka. Před ním sejdete na cestu podél Vltavy, která je označena jako Dvořákova stezka. Po této cestičce totiž chodíval kdysi Antonín Dvořák jako chlapec z rodné Nelahozevsi na kralupské nádraží dívat se na oblíbené vláčky. Cestou se prý také zastavoval vedle tunelu, v kterém se dodnes projíždějící vlak ztrácí a pak zase znovu objevuje v bočních průhledech. Zvuk, přicházející od železničních kolejí, Dvořáka inspiroval k pozdějšímu složení známé skladby Humoreska.
Půjdete stále po levém břehu, to znamená, že Vltavu budete mít po pravici, zatímco vlevo se budou nad vámi tyčit vysoké skalní útvary. Nejprve uvidíte Lobečskou skálu. Břeh je zarostlý stromy, proto i v parných letních dnech je chůze v příjemném stínu. Pískovcové skály, které jsou poznamenány dlouhodobými erozními vlivy, jsou svými bizardními tvary krásnou přirozenou ozdobou cesty. Současně jsou na trase rozmístěny informační panely o geologii, pestré flóře i říční fauně. Poslední panel Naučné stezky je u loděnice Marina, kde se můžete příjemně občerstvit. Obsluhují zde servírky v námořnických oblečcích a vy se při jídle můžete kochat pohledem na ně nebo proplouvající lodě na Vltavě pod Vámi.
Teprve dle značek jsme se dověděli, že tato turistická cesta je součástí cyklostezky Praha – Drážďany. Velký zájem o ni potvrzovala značná frekvence jízdních kol. Od Mariny již zbývalo jen asi 300 m k přechodu přes železniční koleje. Náhle jsme stanuli před krásně upraveným zámkem Nelahozeves, který je renesanční kráskou mezi zámky. Vstupné pro seniory je 65 Kč (plné vstupné 130 Kč). Můžete si při procházce s průvodcem prohlížet vkusně vybavené bohaté interiéry a poslechnout si mnoho historických zajímavostí, především o rodu Lobkowiczů. Právě zde se nacházejí jejich největší soukromé umělecké sbírky. Z oken zámku je také vidět k rodnému domku Antonína Dvořáka, kde je jeho Památník. Expozice je zaměřena hlavně na skladatelovo dětství a mládí, které tam prožil. Vstupné pro seniory je 15 Kč (plné vstupné 30Kč). Pro toho, kdo nemůže příliš chodit, není podmínkou ani tuto pohodlnou, asi 4 km dlouhou procházku z Kralup absolvovat pěšky. Můžete totiž vlakem dojet až na zastávku Nelahozeves-zámek.
Pro zdatnější turisty by toto však bylo málo, tak pokračujeme dál, kam nás nohy ponesou. Kam jinam než na HOSTIBEJK? Nadešel čas, abych Vám prozradila, co a kde to je. Dle historických pramenů tak označili místo na vyvýšeném okraji Kralup, kam přišel jakýsi host s býkem a pak se tam věnoval jeho chovu. Ačkoliv my jsme nikde žádného býka nepotkali, tento název se zde používá dodnes. To místo ovšem stojí za návštěvu i z dalších důvodů (zmíním je na konci).
Dojdete tam z Nelahozevsi po silnici k obci Lešany, pokračujete dál po turistické cestě ke kapličce sv. Jana, kde je i rozcestník. Ten Vás nasměruje nad Lutovník a dále přes Hostibejk do Kralup. Z polní cesty se odkrývají daleké výhledy směrem k Mělníku a je také vidět i horu Říp, vzdálenou vzdušnou čarou zhruba 20 km. Pak Vás stezka zavede k dobré restauraci, která má rovněž název Hostibejk. Zde si dávají dostaveníčko nejen turisté, ale i pejskaři, kteří mohou posedět u stolů venku v prostorné zahrádce se slunečníky. (Při našem příchodu tam bylo již pět psů různých velkých i malých plemen u misek s vodou a vládla pohoda.). My jsme se tam odpoledne odměnili ovocným pohárem na terase s výhledem na prve navštívený zámek Nelahozeves.
Doporučuji se zde zastavit. Teprve pak jsme došli k bunkru na Hostibejku, který tam je ponechán jako upomínka na válečné události. Kromě jiného se tam dozvíte, že v 2. světové válce byly kvůli velkým rafineriím Kralupy nad Vltavou nejvíce zničeným českým městem během leteckého bombardování. Celodenní výlet jsme zakončili zastavením na pěkné Svojsíkově vyhlídce, ze které jsou pod vámi Kralupy jako na dlani. Pak už jen po schodech dolů, a jste zpět ve městě. Spojením těchto dvou turistických cest v jeden okruh jsme pěšky ušli celkově přibližně 9-10 km, naplněných mnoha přírodními a kulturními zajímavostmi i uspokojivým sportovním prožitkem ze zdravé chůze.