Proč může být biologický věk několikanásobně vyšší než ten, který máme v rodném listě, a proč může být člověk už v šestadvaceti letech starý? Z dvaceti procent mají stárnutí na svědomí geny, zbytek pak záleží na zdravotním stavu dotyčného a na životním prostředí.
Jsou přitom lidé, kteří za jeden kalendářní rok zestárnou i o tři biologická léta. Ukazuje to studie mezinárodního týmu vědců publikovaná na stránkách Proceedings of the National Academy of Sciences.
Američtí, izraelští, britští a novozélandští vědci sledovali skupinu osob od narození zhruba do věku čtyřiceti let. Jejich cílem bylo kvantitativně vyjádřit biologické stárnutí, které nemusí odpovídat reálnému věku.
Velkým nebezpečím setkání bývalých spolužáků pořádaných po dvaceti letech je to, že někdo nepozná kolegu, s nímž seděl v jedné lavici. Ačkoli se všichni narodili ve stejném roce, každý z nich stárne jinak a ve čtyřiceti letech se mezi nimi může vyskytnout ten, který vypadá o 20 let starší. Z biologického hlediska se totiž může stát, že někdo během jednoho kalendářního roku zestárne až o tři roky biologické.
"Máme mnohé studie o stárnutí, ale jde především o výzkum na jedincích, kteří již zestárli. Jen málo výzkumů se provádí na skupinách mladých osob až do začátku jejich čtyřicítky," vysvětluje docent geriatrie z Centra pro studium stárnutí a lidského rozvoje Dukeovy univerzity Dan Belsky, který výzkum koordinoval.
"Rozhodli jsme se tedy měřit stárnutí na poměrně mladých jedincích, přičemž jsme využívali údaje mezinárodní studie zahrnující stovky osob narozených v letech 1972 a 1973 ve stejném městě, které byly sledovány od narození do dneška. Měření se konala v jejich osmnácti, šestadvaceti, dvaatřiceti a osmatřiceti letech," uvádí Dan Belsky.
Během výzkumu vědci uskutečnili 18 různých biologických kontrol. Zvláště se měřily funkce jater, ledvin, plic a metabolického a imunitního systému, rovněž úroveň HDL ("hodného") cholesterolu, srdeční funkce a délky telomerů, koncových částí chromozomů, které se s přibývajícími roky zkracují. Studie také zahrnovala stav chrupu a cév v zadní části očí, měřily se některé fyzické a psychické schopnosti a koordinace pohybů. Na tomto základě vědci určili, že se biologický věk jednotlivých účastníků pohyboval od třiceti do šedesáti let, ačkoli měli podle rodného listu osmatřicet roků.
"Některé sledované osoby stárly přesně podle reálného věku, jiné za jeden kalendářní rok zestárly o tři biologické roky a některé zase stárly biologicky pomaleji než podle kalendáře. Osoby, u nichž byl naměřen biologický věk rovnající se šedesátce, měly také nízkou výkonnost, a to fyzickou (například pokud jde o stoupání do schodů) i duševní (třeba při řešení rodinných konfliktů)," oznámili autoři výzkumu.
"Předčasnému stárnutí organismu odpovídá i vzhled," připomněli vědci, kteří předložili skupině vysokoškoláků fotografie zkoumané skupiny osob. Studenti označili za starší ty osoby, které také v testech vykazovaly vyšší biologický věk. "Mnozí si myslí, že stárnutí začíná později v životě, ale jeho známky jsou patrné už od šestadvaceti let," zdůraznil Belsky.