Kouzlo uniformy

Kouzlo uniformy

31. 8. 2015

Fanouš Hovorka prožil velkou část života v uniformě. Nenašel v tomto způsobu oblékání žádného zalíbení. Vázanka jej škrtila, odmítal nosit čepici. Do uniformy jej oblékli už na vojně. Po celou dobu základní vojenské služby byl prost jakýchkoliv odznaků. Neměl ani Fučíkův  odznak, natož odznak Vzorný voják. Nějakým neznámým způsobem však dosáhl hodnosti desátníka.

Jeho ignorance všeho vojenského dosáhla vrcholu na nádraží v novém Bohumíně. Vracel se jako obvykle z Místní lidové knihovny. Směřoval do ubikací v takzvaném Šunychlu. Jakmile míjel východ z nádraží, ozvalo se: "Stát! Soudruhu desátníku, to se mi jen zdá!“ Fanouš totiž šel v rozhalence s rozepnutou blůzou. Za opaskem měl lodičku. Přes rameno nesl tašku na plynovou masku s knihami. Obě ruce měl zabořeny pochopitelně v kapsách. Ten hlas patřil generálovi železničního vojska, který právě přijel do Bohumína na kontrolu s celou suitou. Odehrála se scéna jako ve Švejkovi. Generál řval, lidé se zastavovali. Akorát se v těchto zeměpisných šířkách nemohl ozvat hlas ženy z lidu s poznámkou: "Zase tady nějakýho vojáčka sekýrujou!“

Generál v sobě nezapřel vojáka. Podíval se na náramkové hodinky a prohlásil: "Je deset hodin. V deset čtyřicet pět se mi budete hlásit u útvaru. Budete oholen a řádně upraven.Odchod!“ Fanouš zmizel mezi zástavbou. Řekl si: "Tůdle, generál má jistě jiné starosti. Nemohl mne minout, to by se shodil. Ale kašlu na něj!“ A tak se také stalo.    

Posléze nastalo v životě železničáře dlouhé údobí pobytu v uniformě Modré armády. Zprvu Fanouš nosil zlaté nárameníky podle sovětského vzoru. Jakmile se ale hodnostní označení přeneslo na límec, nebyla to už taková paráda. Ani v tomto případě služebník nenosil čepici a vázanka jej škrtila. Dále nenosil žádné odznaky, a že jich bylo. Tři odznaky Brigády socialistické práce, jeden odznak Jezdím bez nehod, tři medaile za odsloužené roky. Nutno zdůraznit, že odznaky na uniformě nenosil žádný železničář, na rozdíl od různých hodnostářů Svazu dobrovolných hasičů!    

Jakés takés uniformě se nevyhnul Fanouš ani jako důchodce. Přijali jej u soukromé agentury. Odmítl černý overal a kanady. Taktéž vrátil baseballovou kšiltovku s poznámkou, že není žádný šašek. Přijal jenom černé číšnické tesilky a černou vestu. Když posléze nastoupil jako ostraha v prodejně drahé kosmetiky, uniformu odmítl zcela. V černé vestě zažil příhodu, po které ji zcela odložil. Jakmile po ulici procházel kolem dav svatých odpůrců potratů s megafonem a křížem, vystoupil hlídač a začal si ťukat na čelo. Zdravé jádro si jej v náboženském rozpoložení nepovšimlo. Akorát se vynořil malý človíček a křičel:,, Jsme možná blázni, ale nejsme pochopové policejního státu jako vy!“ Byl sice polichocen, že připomínal policistu, ale tento druh uniformy zavrhnul.    

Hlídač Fanouš Hovorka začal své oblečení flákat. Ponechal si černé číšnické tesilky. Oblékl si však modrou železničářskou vestu, ze které odpáral logo. Aktivoval čtyři bílé železničářské košile, které pak neustále obměňoval. V prodejně je klimatizace, takže lze sloužit v těch čtyřech železničářských košilích. Po čase vyměnil modrou vestu za šedou, zakoupenou za dvě stovky u Vietnamců. Poslední léta postává v prodejně velký chlap v černých kalhotách. Má šedivou vestu a bílou košili s krátkým rukávem. Na prsou mu klimbá visačka s fotografií a číslem 213. Při troše dobré vůle by se dal jeho úbor prohlásit za uniformu.   

Přece jenom nastala změna. Fanouš žije sám a je žena v domácnosti. Tuhle sobotu vhodil čtyři bílé služební košile současně s jiným prádlem do pračky značky ROMO. A pak se to stalo. Nosem zavadil o froté ručník oranžové barvy, značně použitý. Bezmyšlenkovitě jej přidal do pračky. Jaké bylo jeho překvapení, když se z jeho bílých košil staly košile žluté! 

Nakonec si řekl: "Žádná křeč. Moje uniforma se změní. Místo bílých košil se objeví košile žluté. Proč by nové uniformy měli mít akorát policajti?“

Můj příběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Patrik Poula
Uniformy mají své kouzlo a hlavně mají svůj důvod. Každé povolání vyžaduje nějaké jiné specifikum. Já chodím ještě čas od času vypomáhat do sklárny, kde jsem před důchodem pracoval a vloni jsem vyfasoval nové pracovní oblečení, které všem objednali z https://www.uvex-safety.cz/cs/ . Práce mě stále baví, i když přes léto je to trochu náročnější. Kdybych byl ale jenom v důchodu, tak bych se zbláznil nudou :-D .
František MENDLÍK
Vážená paní Vando. Zjistil jsem, že ty krémové košile mi velmi sluší. Alespoň mi to řekla osmdesátiletá zákaznice s čivavou v ruce. No a protože mi končí smlouva v prodejně a není jisté, že mi ji zaměstnavatel prodlouží, musím se této dámě líbit. Vypadá bohatě. Třeba mi budou slušet i k livreji.
František MENDLÍK
Netušil jsem jakou naprosto nevinná humoristická povídka vyvolá diskusi o úplně něčem jiném. Asi ve smyslu co tím chtěl autor říct? Prostě nic! Je velmi zábavné, když čtenář prohlásí:,,Co tím sleduje!"
VANDA Blaškovič
Pane Mendlíku, poradím Vám, kupte si odbarvovač. Já si zase myslela, že narážíte na žlutou rasu...:)) jo a budu psát o pétanque, ale Vy stejně moje články nečtete, tak nic! Mějte se!..:)
Jiří Libánský
Chápu pane Mendlíku, že se chcete odlišit od národa blbů, kteří považují kšiltovku za běžnou pokrývku hlavy, ale podívejte se někdy na Fišerovy dobové ilustrace Rychlých šípů. Nemyslím samozřejmě Červenáčkovu lodičku. Myslím, co nosí postavy jiných chlapců. Takže kdoví, kde má vlastně střih "bejsbolek" svůj počátek. Ale samozřejmě je zcela Vaše věc, v čem se cítíte dobře. Noste si třeba středověký šišák, když je to blízké Vaší mentalitě. Dnešní společnost je, díkybohu, dost tolerantní.
František MENDLÍK
Ty gorodky se objevily jako jeden se sportů tehdejší Sportky. Nikdo nevěděl co to vlastně je? Pak se zjistilo, že je to vlastně náš klukovský ,,špaček" A to samé je basseball. Na tomtéž principu. Za první republiky stály v každé i vesnické hospodě kuželny. Očekávám, že se před hospodami objeví ocelové koule a staneme se zemí petangu, stejně jako jsme zemí rychlobruslení a biatlonu!
František MENDLÍK
Kšiltovka je u nás cizí těleso. Nosili jsme kastrůlky, baretky, placaté čepice, brigadýrky a lodičky. Klobouky vymizely po roce 1948. Kšiltovky patří do USA, ale hrajeme-li u nás Americký fotbal, nemusíme se vysmívat gorotkám!
František MENDLÍK
Vážený pane Libánský. Jsme divný národ, neřkuli národ blbů. Kdyby tady zůstali Rusové, nosili bychom gymnasťorky. Měli jsme fyzminutky, trenýrovky a Chozraščot. Teď máme farmáře,lídry, bajkery a v prodejně si můžete opravit look! Čít to asi je?
Jiří Libánský
Já si tedy v černé kšiltovce jako šašek nepřipadám. Čím to?
František MENDLÍK
Vážená paní Zuzano. Díky za poznámku o slušivosti. Já jsem byl ale voják na baterky. Jsem pacifista a člověk nepoužívající uniformu ke komunikaci. Měl jsem talent na vyhledávání skulin ve vojenském drilu. Na dráze to byly nutnost, ale ani dvě velké hvězdy mi nepřinesly žádné výhody u něžného pohlaví.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.