Cesty

10. 9. 2015

Příběh na 50 slov

Modrá je barva nebe, když vstávám po ránu. Čeká mě balení kufrů na dovolenou snů. Výlety a turistika. Letní terapie, ticho šumění větrů a slunce žár. Mořská pěna a dálek volání. Dětské hlasy vyzpěvují vyprávěnky ptáků a stromů. Sladká tečka. Až zase budu doma za okny mávat dalším semínkům života.

glosa Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Kolářová 5.10.2015 23:01

Eleno, děkuji.

Dana Kolářová 15.9.2015 11:00

Soňo, děkuji, psaní mne baví.

Dana Kolářová 12.9.2015 18:33

Děkuji Vám za milá slova, Libore.

Libor Farský 12.9.2015 14:19

Šmajrá, to je úžasná náladovka. A ta slovní zásoba v pouhých čtyřech řádcích...Máte můj obdiv, Danuško.

Dana Kolářová 12.9.2015 11:05

Janičko, moc děkuji a také miluji sladké tečky.

Dana Kolářová 12.9.2015 08:57

Zuzano, děkuji, i za tvou krásnou poezii, kterou pro nás čtenáře píšeš.

Soňa Prachfeldová 11.9.2015 20:56

Obdivuji Tvůj talent, krásně výstižne vyjádřit děj.

Elena Valeriánová 11.9.2015 09:50

Dano, máte dar, vyjádřit se nádherně málo slovy, ale jak jsem již psala asi nic pro mě. Ale vite, že je to vlastně výzva?

Hana Rypáčková 11.9.2015 09:49

Líbí se mi ty velmi úsporné povídky.

Jana Šenbergerová 11.9.2015 09:12

Nejraději mám ty sladké tečky všeho druhu a také šikovné lidi, co jiné svou šikovností obohacují. Danuško, dík!

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Cestička v zeleni

Kráčím cestičkou utopenou v zeleni. Klikatí se v úbočí nad meandry říčky v lužním lese. Jasně modrýma očima si v šeru svítím na cestu. Miluji ten skvost přírody. Jsem tu sám. Nesvírá mě svědomí, ale les. Jsem tu zas a zas.

Jindřich Berka

Se sebou

Pocítili jste někdy, že je vám nepříjemné, že se sebou musíte stále být? Já ano. Někdy bych si chtěla od sebe odpočinout. Tak jako můžu od ostatních lidí, včetně těch, které mám moc ráda. Jenže to nejde.

Věra Ježková

Neděle

Neděle bývala pro mne vždy zvláštním dnem. Když si člověk za mlada v potu tváře vydělával na chléb svůj vezdejší, těšil se obvykle na ten poslední den, kdy nemusel být odkázaný na budík, ale mohl se v posteli klidně obrátit na druhou stranu a vychutnávat si to blažené nicnedělání.

Jan Zelenka

S lidmi jsou potíže

S lidmi jsou potíže. Aby ne. Tak to s nimi chodí od dob stvoření světa. I když vznikly a vznikají různá vědecká i pseudovědecká poznání a doporučení, jak na to, abychom více rozuměli sami sobě i druhým. Moc to nepomáhá. Každý vidí to, co chce vidět, slyšet to, co chce slyšet.

Soňa Prachfeldová

Pozdravit staršího neni ostuda a pustit v metru sednout už vůbec ne

Ale někdy je to pro partu dospívajících spíš hrdinství. Elementární základy slušného chování máme snad každý přirozeně zakódované, někomu se ale schovaly někde úplně vzadu. To je pak těžké zamachrovat za slušňáka.

Jaromír Šiša