Tanečník

Ráda jsem si přečetla znovu. Škoda, že se paní Pilátová "odmlčela".

Ještě dodám, že tomuto nářečí jsem porozuměla srdcem, nikoliv hlavou. Onen starý mládenec koktal a proto byl odmítán, na což reagoval slovy: "A,a už ti dal někdo zahrát k,k kopaný marš?" nebo-li, víš jaké to je být pro hendikep odmítána? A když si autorku ohlídal jeden z muzikantů, šel mládenec a je jedno zda starý, nebo mladý, svoji bolest zapít. Smutné!

Hezké vzpomínání v nářečí!

Hezký vzpomínkový článek. Ráda jsem se obeznámila s kopanickým nářečím.

To je hezká vzpomínka a ještě v nářečí.... A vůbec nevadí,že je z archivu. Spíš naopak.

Stává se, že že v momentálním rozpoložení něco vyřkneme, aniž bychom si uvědomili, že ubližujeme. Když si uvědomíme, že vyřčeným jsme ublížili hlavně sami sobě, nikdy na to nezapomeneme. Tíží to, ale vyřčené vzít zpět nelze a je úplně jedno, zda jsme to vyřkli na vrcholu své slávy, nebo z pocitu poníženosti jako obranu.

Moc hezké, Kopanice znám, jezdila jsem na Březovou, do Strání aj. Nádherná příroda, zvláštní lidé a tradice.

Ano, je to kopanické nářečí, mluví se tam československy.Je to okolí Starého Hrozenkova. Krásný ale chudý kraj, který se postupně vylidňuje, což je škoda. Pointa této vzpomínky je jednoduchá. Ten mládenec mně chtěl nechat vyvést ze sálu, jelikož jsem byla asi vybíravá a tím odmítnutím jsem ho ponížila.

Kniha se jmenuje Žítkovské bohyně a byla, nebo ještě je? nejprodávanější knihou posledních let. Mně také přišla napoprvé moc akademická, ale jsem ráda, že mi ji dcera koupila. To nářečí je z Kopanic, že?

Bohužel, neznám toto nářečí, tak jsem pointě nerozuměla.