Kolem Lipenské vodní nádrže je nepřeberná řada možností pro cyklovýlety. Jsou zde trasy mírné, náročnější a také s obtížnými úseky. Projeli jsme pro vás čtyři trasy. Jako základnu jsme si zvolili Jenišov nedaleko Horní Plané. Vy si můžete upravit jednotlivé trasy podle vašich představ, vaší výkonnosti a podle místa, odkud budete vyjíždět. Tento návrh popisuje cestu podél podstatné části Schwarzenberského kanálu od jeho začátku u Rosenauerova pomníku až do Zadní Zvonkové, což představuje 29 kilometrů kolem kanálu.
Horní Planá
Z Jenišova vyjíždíme přes Horní Planou. Protáhlému náměstí ve svahu dominuje na horním konci kostel svaté Markéty z 13. století, naposledy barokně přestavěn v roce 1708. V Horní Plané se narodil v roce 1805 Adalbert Stifter, uznávaný malíř, spisovatel i básník. Je velkou postavou této lipenské části Šumavy, přestože podstatnou část života strávil na rakouské straně hor. Pomník má pod vrcholem Plechý, po Lipně jezdí loď s jeho jménem.
Stožec
Z Horní Plané dojedeme do Nové Pece, odtud zamíříme do Stožce. Po nádherné cyklostezce Šumavské magistrály ujedeme 15 kilometrů podél rašelinišť Vltavy, později Studené Vltavy. Malá obec má informační centrum a několik možností občerstvení. My se posilníme v hotelu Pstruh, přímo u naší trasy.
Nové Údolí
Následuje stoupání do Nového Údolí. Zde je konečná zastávka železniční dopravy, která kdysi vedla dále do Německa. Železniční nadšenci zde vybudovali malé železniční muzeum, krátkou dráhu pro malé lokomotivy vedoucí přes hranici. Novým Údolím protéká Studená Vltava, která pramení v Německu několik kilometrů za hranicí.
Schwarzenberský kanál
Z Nového Údolí nás čeká dnešní největší stoupání k Rosenauerovu pomníku, kde začíná kanál. Na necelých dvou kilometrech musíme vystoupat 130 výškových metrů. Kanál dopravoval palivové dřevo pro Vídeň od roku 1791. Pochopitelně se kanál začal stavět od řeky Grosse Mühl, do které se dřevo dopravovalo. Tedy z opačné strany, než na které jsme teď dojeli.
Čtyřicetiletý inženýr Josef Rosenauer předložil projekt kanálu v roce 1775, po velkých debatách ho majitel panství Jan ze Schwarzenberku schválil za čtyři roky. A až za dalších deset v roce 1789 se začalo stavět. Po dvou letech byl postaven kanál k Jezernímu potoku, který vytéká z Plešného jezera. To se stalo hlavní zásobárnou vody. Za další dva roky byl dostaven kanál k osadě Jelení a měl délku 40 kilometrů.
Teprve až po smrti Josefa Rosenauera v letech 1821 byla zahájena stavba podle původního plánu až do míst, kde teď stojíme. Plavit se začalo v celé délce v roce 1824 a skončilo v roce 1916. Plavbu dřeva po délce kanálu zajišťovalo až 300 lidí. V některých úsecích se plavilo dřevo i později. Poslední plavba se uskutečnila želnavským smykem do Vltavy v roce 1962.
Cesta podél kanálu je velmi pohodlná. Snad jen první úsek od Rosenauerova pomníku má trochu horší povrch, ale jen v úseku necelého kilometru. Z rozcestí Hučina se dá vyjet k Plešnému jezeru, ale výjezd je v některých úsecích dosti náročný. V průměru na čtyřech kilometrech je potřeba vystoupat dvě stě výškových metrů.
Jelení vrchy
Od rozcestí k Plešnému jezeru je to jen jeden a půl kilometru a jsme u horního portálu tunelu postaveného v roce 1821 a dlouhého 419 metrů. Na druhé straně tunelu je osada Jelení s muzeem kanálu a s občerstvením. Pokračujeme krátkým sjezdem, na kanálu byl skluz, a opět po vrstevnici kolem kanálu dojedeme k místu, kde Jezerní potok ústí do kanálu a k dřevěné Rosenauerově kapli, postavené k ukončení první části kanálu v roce 1791.
Zadní Zvonková
Další cesta pokračuje stále kolem kanálu a vůbec není nudná, i když moc výhledů po okolí tady není. Cestou míjíme místo zvané Klápa, kde začíná Želnavský skluz. My pokračujeme až do Přední Zvonkové, ze které díky pohraničnímu pásmu prakticky zbyl v roce 1989 jen zdevastovaný kostel. Dnes je krásně zrekonstruovaný. V těchto místech opouštíme kanál, se kterým jsme strávili skoro třicet kilometrů. Přes Přední Zvonkovou (možnost občerstvení) pokračujeme k přívozu do Bližší Lhoty. Kousek od přívozu je sympatická hospoda, kde můžeme počkat na přívoz, který odjíždí z Plané každou hodinu vždy v půl.
Trasa měří celkem 73 km. Vystoupání k Plešnému jezeru trasu prodlouží o osm kilometrů. Stoupání jsou s výjimkou cesty z Nového Údolí a případné cesty k Plešnému jezeru mírná. Čistý čas jízdy je pět hodin, celková doba výletu včetně přestávek nám zabrala osm hodin.
Zbyněk Matýsek