Čím dál častěji se mluví o tom, že by staří lidé měli být v trestním zákoně považováni za zvláště zranitelnou skupinu, podobně jako děti. V poslední době se totiž ukazuje, že existují mezinárodní organizované gangy, které se zaměřují přímo na okrádání a klamání seniorů. Často jde o případy, které by se hodily do seriálů z mafiánského prostředí.
Určitě jste už o tom slyšeli. Senior, který žije sám, má telefonát: "Ahoj, dědo, mám malér. Okradli mě v tramvaji, vzali mi peníze, kartu, všechno. Nutně potřebuju aspoň dva tisíce, musím dnes zaplatit nájemné za pokoj, jinak mě bytná vystěhuje."
"To jsi ty Péťo?" ptá se znejistělý senior. Jeho vnuk Petr mu volá málokdy, navíc má tentokrát jako by jiný hlas.
"Jasně, dědo, kdo by to byl? Můžu k tobě poslat kamaráda? Vyzvednul by pro mě ty peníze. Já mám spoustu vyřizování, sedím kvůli tomu okradení na policii."
Za hodinu zvoní mladý muž, inkasuje od pána dva tisíce, děkuje, loučí se.
Seniorovi vše vrtá hlavou, svěří se příbuzným, ti kontaktují vnuka Petra. Toho nikdo neokradl, s dědou nemluvil, někdo si v telefonu vypůjčil jeho identitu.
Neuvěřitelné? Takových případů evidují policisté mnoho. A daleko víc jich takto podvedení senioři nehlásí, protože se prostě stydí, že naletěli, že byli hloupí.
Podobný případ zažila sedmasedmdesátiletá Anna. U jejího domku v okrajové části Ostravy zazvonila mladá žena s tím, že má nedaleko odstavené auto a potřebuje peníze na odtahovou službu. "Byla důvěryhodná a dala mi svůj občanský průkaz. Z něj jsem si opsala údaje. Dala jsem jí tisícovku, řekla, že mi je přijede osobně vrátit, protože má o pár ulic dál příbuzné, kteří ale právě nejsou doma. Řekla mi jejich jméno, vím, že tam rodina toho jména žije. Samozřejmě se už neobjevila. Když jsem šla za těmi údajnými příbuznými, zděsili se. Žádnou příbuznou, která za nimi jezdí, nemají. Nikdo z jejich známých ani blízkých nehavaroval. Šli se mnou společně vše ohlásit policii. Tam mi policisté řekli, že podobných případů evidují více," vypráví Anna.
Všimněme si u obou příhod shodných rysů. Lumpové si dali práci vytvořit legendu podloženou pravdivými údaji, takže vytipovaná oběť to měla těžké. Nebyli líní si zjistit jméno někoho z obce, jméno skutečného vnuka a podobně. Tato trestná činnost podle policie čím dál častěji vykazuje znaky organizovaného zločinu.
A tak experti volají po tom, že by klamání a okrádání starých lidí bylo v trestním zákoně bylo označeno jako zločin páchaný za zvláště zranitelných lidech, tudíž by se senioři dostali do stejné kategorie jako děti. Zkrátka, zločin spáchaný na dítěti či jinak bezbranné osobě je posuzován přísněji.
"Pachatelé si velmi často tipují staré ženy podle telefonních seznamů, zaměřují se na staromódní jména typická pro starší generaci," uvedl Roman Němec z policejního prezidia. Spolu s kolegy z evropské policie Europol čeští policisté už vědí, že takto postupují organizované mezinárodní gangy v mnoha zemích Evropy. Stejně jako si tipují staré osamělé seniory v Česku, tipují si je v Německu, Rakousku, ve Francii či Itálii.
"Nemysleme si, že takové podvody dělají malé skupinky či jednotlivci na malém území," tvrdí Artur Romanowski z Europolu, který se problematikou zabývá a přednášel o ní v Česku. "Jsou to velké skupiny pachatelů řízené z jednoho místa s mnohočetnými kontakty. Vydělávají až sto milionů euro ročně," uvedl.
Jednotlivé klany zločinců specializujících se na podvádění důvěřivých seniorů mají různé specializace. Například v západní Evropě byl odhalen gang, který se vydával za řemeslníky a lákal z důchodců zálohy na práci, kterou nikdy neudělal. V Česku bylo prokázáno, že se podvodníci často vydávají za už zmíněné příbuzné nebo zástupce loterijních společností.
Oznámí seniorovi, že byl náhodně vylosován jako výherce, ale musí zaplatit poplatek třeba tisíc či více korun, aby údajnou výhru, třeba v hodnotě deset tisíc mohl dostat.
Ano, jistě, pro mnoho lidí se zdá být neuvěřitelné, že někdo tak průhledné lži naletí, ale nezapomínejme, že mnoho z nás se věkem mění. To, co nám připadá u jiných směšné, když je nám šedesát, třeba sami budeme v osmdesáti dělat.
Kvůli tomu všemu se začíná čím dál častěji mluvit o tom, že poškození senioři by měli mít v trestním řízení lepší pozici než dosud. Měli by je vyšetřovat k tomu vyškolení policisté, podobně jako jsou třeba policistky specializující se na výslechy dětí, kterým někdo ublížil. Zkrátka, starší oklamaní, podvedení lidé jsou pak nedůvěřiví, zklamaní, bojácní. A tak se mnohdy bojí mluvit i s policisty či soudci.
Policisté také začali spolupracovat s bankami. Navrhují, aby si jejich pracovníci více všímali případů, kdy třeba na přepážku přijde hodně starý člověk, který působí zmateně a najednou vybírá velkou sumu ze svého účtu, na který předtím mnoho let nesáhl. A zpovzdálí vše pozoruje další člověk, který se seniorem přišel.
Zda tyto návrhy expertů uspějí zatím není jasné, každopádně se už jimi ministerstvo spravedlnosti zabývá. Jde však o další důkaz toho, že společnost tak stárne, že se nad problémy dříve narozených už prostě nedají zavírat oči.
Tak až se setkáme s někým, kdo někomu hloupě naletěl, neposmívejme se mu. Klidně se mohl stát obětí sofistikovaného zločinu gangu, který to prostě s důvěřivými seniory umí. A nikdy nevíme, kdy se něco podobného stane nám.