Na jaře letošního roku jsem se zúčastnila na portále i60.cz "Velké módní soutěže". Svůj příspěvek jsem končila slovy:
Už z popisu míst, kde jsem oblečení kupovala, je zřejmé, že mám toulavé boty. Za to vděčím mému tatínkovi, který miloval turistiku. Společně jsme často vyráželi na výpravy kolem Ostravy a jednou za čas s jeho spolupracovníky z práce do Beskyd, Jeseníků i dál. Takže mým dalším oblíbeným oblečením jsou tenisky, kalhoty po kolena, tričko, károvaná košile, kovbojský klobouk, větrovka a batoh na zádech. Ale to už je jiná kapitola.
Před čtrnácti lety jsme se s mým mužem během dovolené rozhodli, že zvládneme pěšky přesun ze Zlína do Třince pouze s batohy na zádech. A tak jsme absolvovali náš první společný puťák. Trval pět dní. Počasí vyšlo, nocleh jsme hledali až v místě, kam jsme ten den došli. Byl to začátek hezké tradice.
Letos jsme vandrovali již podvanácté. Manžel naplánuje trasu a v den D vyrážíme pokaždé jinam. Za ta léta už přesně vím, jaké věci dát do batohu a co na sebe. To si člověk dobře rozmyslí, co potáhne na zádech. Někdy urazíme patnáct kilometrů, jindy pětatřicet. Nebo si uděláme odpočinkový den a bez "zátěže" prošmejdíme okolí. Nocujeme podle možností v daném místě, spacáky to jistí.
Za ty roky jsme prošli:
- Hostýnské vrchy, Vsetínské vrchy, Beskydy
- předhůří Jeseníků od Šumperka až po Hradec nad Moravicí
- Orlické hory, Góry Stołowe, Broumovské stěny, Adršpach
- Jizerské hory, Krkonoše
- nadvakrát Krušné hory, Slavkovský les
- České Švýcarsko
- Českou Kanadu
- po toku rakouské Dyje k soutoku s moravskou až do Znojma
- od Olomouce přes Litovel, Moravský kras až do Brna
- Vysočinu od Poličky do Telče
- část Bílých Karpat.
A to doufám, že nejsme zdaleka u konce.
V přiložené fotogalerii si můžete prohlédnout variace mých oblíbených "montérek". A zároveň se přesvědčit, že vandrujeme do roztrhání …..