Zimní dny opět přichází prozářit židovský svátek světel - CHANUKA. Od 7. prosince můžeme vídat osm dní za okny svícny a lampy, připomínající, že i uprostřed zimy potřebujeme světlo. Chanuka vychází z židovského kalendáře a začíná každý rok v jiný den. Letos začíná 6. prosince a slaví se osm dní.
Jejím hlavním symbolem je postupné zapalování osmi svíček nebo olejových lampiček v přesném pořadí na tradičním židovském svícnu - menora a žehnající motlitby. Postupem doby přibylo několik zvyků, např. děti dostávají drobné dárky. Moji rodiče byli sekulární a tak jsem dárky dostávala dvakrát. O Chanuce jen maličké a ty větší na Vánoce.
V průběhu Chanuky Židé normálně chodí do práce, ale mohou odejít dřív, aby stihli zapálit svíce. V Izraeli jsou v této době školní prázdniny. Jídla v době Chanuky se připravují hlavně na oleji. Podávají se především bramborové placky, pečou se koblihy s různými sladkými náplněmi. Moje maminka také vždy připravovala různé mléčné pokrmy. Vše má připomenout zázrak s olejem.
V 25. den měsíce kislev byl po vítězství Makabejců znovu zasvěcen jeruzalémký Chrám Hospodinu. V Chrámu makabejští bojovníci našli jen jednu nádobku oleje, která normálně vydržela jen jediný den. Hořela však osm dní, než byl přinesen nový olej. Chanukový svícen má devět světel. Osm z nich připomíná chanukový zázrak a deváté světlo je šamaš. Můj otec ho vždy postavil na okenní parapet.
Židovská tradice řká, že chanukových světel se nesmí používat jinak než na ně hledět. Tak se stalo zvykem věnovat se za svitu světel hrám. Ačkoliv židovské náboženství přísně zakazuje hraní karet, o Chanuce se karetní hry tolerovaly.
Svátek Chanuky je pro Židy symbolem neustálého zápasu proti modlám, cizím kulturám a proti asimilaci. Kyž se díváme na světla, máme z nich čerpat sílu, abychom naši velkoleou kulturu, starou 2000 let, udržovali a chránili.
Nakonec se dá říci, že Chanuka a Vánoce mají mnoho společného je to poselství lásky, míru a naděje ve světě, kde Židé, křesťané i Arabové žijí - ve státě Izrael.
