Několik písmenek
FOTO: archiv autora

Několik písmenek

23. 1. 2016

Jak jdem tím zdejším světem,
uniká nám, v čem se pletem
a jen zřídka najdem vlastní kaz,
to možná, jak rostem, marná sláva
cosi dál nám našeptává,
že slunce, hvězdy, měsíc i čas,
vše se točí kolem nás…

pak tu nejsme....
a stejně svítá!

Vždycky, když si to přečtu, uvědomím si,
že jsme na světě jen dočasně,
že nemá smysl zlobit se pro malichernosti,
že nejsem nenahraditelný,
že po mně jednou nic nezůstane,
jen pár lidí, kteří si mě budou pamatovat.
A to, jak si mě budou pamatovat,
záleží TEĎ na mně.

Moje poezie
Autor: petr stejskal
Hodnocení:
(4.5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Chodorová
Ano Petře, i já mám jedno přání, aby moji vnuci,a teď i pravnučka , vzpomínali na mě v dobrém, a dělám vše, aby tomu tak bylo. Taky tak vzpomínám na své babičky, i když v mládí si to člověk neuvědomuje.
Lidmila Nejedlá
Pravda pravdoucí...
Helena Votíková
Petře, hezké.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.