Co se týče zemětřesení, mohou se obyvatelé České republiky cítit v bezpečí. Tento jev se zde ve své smrtící síle podobě takřka nevyskytuje. Poloha naší země je naštěstí mimo kontakt tektonických desek, který zemětřesení nejčastěji vyvolává. A sopečná činnost je už dávno zapomenuta.
Připomeňme, že zemětřesení nabývá hrozivé podoby od šesti stupňů Richterovy stupnice, nejčastěji se tato ničivá síla vyskytuje v Asii, kde kolem Indonésie již byla zaznamenána v hodnotách přes osm i devět stupňů.
Jenže slabší zemětřesení jsou v Česku zaznamenávána poměrně často. To nejsilnější za posledních 100 let o síle 4,6 Richterovy škály postihlo západ Čech před 30 lety, 21. prosince 1985.
"Zemětřesný roj ze zimy 1985 až 1986 je doposud nejvýznamnější přístroji zaznamenaná seismická aktivita v České republice Hlavní otřes z tehdejší série (21. prosince 1985 s magnitudem 4,6) byl nejsilnějším zemětřesením u nás za posledních 100 let," uvádí Jan Šílený z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Popisovaný otřes způsobil praskliny ve zdech domů, spadly některé komíny a mnohde opadala omítka. Největší škody vznikly v obcích Skalná, Nový Kostel a Plesná na Chebsku, kde bylo poškozeno přibližně 15 procent domů. Na mnoha místech se také dočasně ztratila voda ve studních. Otřes pocítili lidé téměř na celém území Čech.
Podobně silné zemětřesení, o magnitudu 4,5, postihlo Chebsko a Sokolovsko i loni 31. května. Vyvolalo poměrně silné pohyby půdy. Největší škody vznikly v obci Stříbrná nedaleko Kraslic, celkově však byly škody nižší než v roce 1985. Série zemětřesení v květnu a srpnu 2014 byla druhou nejsilnější seismickou aktivitou za posledních 100 let.
Chebsko a Sokolovsko spolu s částí sousedního Německa se vyznačuje zemětřesnou aktivitou, která se od typických zemětřesení liší. Jedná se převážně o zmíněné zemětřesné roje, kdy přístroje během několika dní až měsíců zaznamenávají tisíce slabších otřesů. Pouze výjimečně jsou otřesy tak silné, že je pocítí obyvatelé či dokonce způsobí materiální škody. K monitorování těchto jevů provozuje v oblasti Geofyzikální ústav lokální síť seismických stanic. Geofyzikální ústav provozuje také základní seismickou síť tvořenou desítkou stanic po celém území České republiky.
Ve 20. století byly na Chebsku zaznamenány významnější zemětřesné roje ještě v roce 1908 a na přelomu let 1936 až 1937. V poslední době zachytily přístroje na Chebsku významné zemětřesné roje v letech 2000, 2008, 2011 a 2013.
Druhá oblast v Česku, kde je častější výskyt zemětřesení, je hronovsko-poříčský zlom v severovýchodních Čechách. Od roku 1900 jich zde obyvatelé ohlásili 18. Největší otřes byl v tomto místě spolehlivě popsán v roce 1901, který dle odhadů a výpočtů geologů dosáhl síly až 4,7 Richterovy škály. Dalšími aktivními oblastmi jsou mariánskolázeňský a podkrušnohorský zlom. V roce 1931 došlo k citelným otřesům na Opavsku a Jesenicku.
Naše země leží převážně na stabilním Českém masívu (část Moravy a Slezska leží v oblasti Západních Karpat), proto je zde seismická aktivita omezena pouze na okrajové části. Předpokládá se, že zemětřesení v Česku vznikají hlavně vlivem tlaku alpského systému na tento blok. Na naše území ale zasahují také silnější otřesy z východoalpské oblasti, z Panonské pánve, Západních i Východních Karpat a jihovýchodního Německa.
Záznamy a pozorování zemětřesení na území dnešní České republiky jsou vedeny od konce 19. století, kdy byli v tehdejší monarchii pro jednotlivé seismicky aktivní oblasti pověřeni stálí pozorovatelé. Ti vedli záznamy o výskytu zemětřesení, evidovali hlášení obyvatel a vzniklé škody. První přístroj na registraci otřesů byl instalován v roce 1908 ve stanici na Chebsku.
