Po neblahé zkušenosti z loňského roku, kdy mě už pětadvacátého chytil žlučník a protrpěl celé Vánoce v posteli, jsem si letos obžerství zakázal. Jsem přece dost starý na to, abych se dokázal udržet na uzdě.
A docela se mi to dařilo. Na Štědrý den jsem sice kapra se salátem nevynechal, ale dopřál si pouze malou porci a hlavně si odpustil obvyklou druhou dávku o půlnoci. K pití jen trochu piva po večeři a sklenku vína při rozbalování dárků. Žádný tvrdý alkohol.
Na Boží hod jsem byl ve formě – dopoledne procházka, pak lehký oběd (kousek krůty bez salátu), k večeři trochu ryby (opět bez salátu).
Problém začal na návštěvě mladých na Štěpána. Při výtečné svíčkové jsem neodolal a nacpal se osmi knedlíky. Vydatný oběd jsem zalil dvěma plzněmi, pak se začalo popíjet víno, ve čtyři zákusky, kávička a pak zase víno a dva, tři panáčky. Doma jsem už nevečeřel, bylo mi těžko, tak jsem šel brzy spát. Opět školácká chyba – probudil jsem se hlady ve dvě ráno a jako smyslů zbavený zaútočil na lednici. Dvě porce kapra a bramborový salát!
Co následovalo, si asi umíte představit. Celou neděli provzdychám v posteli (detaily nechci obtěžovat) a aspoň dva dny nebudu schopen cokoli pozřít.
Jsem nepoučitelný a selhal na celé čáře. Tak snad příště…
Veselé Vánoce!