Nechtěla jsem pěstovat orchideje. Bála jsem se, že jim nemohu dát v paneláku skvělé podmínky. Okna na jih a na západ jsou v létě opravdu hodně rozpálená. Už se mi stalo s darovanými rostlinami, že jsem je neudržela při životě. Žily rok a pak přes snahu, churavěly a uhynuly. Dipladénie a Gardénie mají nádherné květy, ale bez zimování v chladnu hynou, když se jich neujme nějaká dobrá duše.
V předloňském květnu jsem dostala bílou orchidej, krasavici se spoustou květů. Měla jsem obavy, že o ni dobře nepostarám. Umístila jsem ji na okno v ložnici, kde netopíme. Když začala vedra, přemístila jsem ji před dveře lodže. Seděla v průhledném květináči na řeckých kamínkách. Ty byly stále vlhké, rosila jsem je několikrát denně, aby se orchihej cítila jako ve své vlasti.
Kvetla celé léto. Po odkvětu dožívala na svém místě bez změny péče. Nevozila jsem ji s sebou na dovolenou jako Gardénii. Vydržela mou týdenní nepřítomnost. Na konci léta ožila, začal jí vyrůstat nový list, vzápětí i stvol s bambulkami poupat. Už rozkvétá prvním květem. Je menší než loňské květy, ale jsem tak šťastná, že si přivykla na nový příbytek a žije.