Procházka s koňmi
FOTO: autorka

Procházka s koňmi

2. 2. 2016

 
Je poslední lednový den, neděle, venku svítí slunce a trochu víc fouká. Dcera mě ani nemusela moc přemlouvat, abych s ní jela na koně. No na koně. Jednalo se o to, že potřebovala své koně nechat proběhnout. Takže jsem sbalila kulicha, foťák a jely jsme na Hlinnou. To je malá vesnice nad Litoměřicemi. Spolužačka Tereza tam chová a ustájňuje koně a naše dcera Tereza tam má své dva koně. Kobylku Meggy a jejího syna koníka Matese.


Když je přivedla z pastviny na dvůr, tak jsem se trochu vyděsila. Byli mírně řečeno obaleni blátem. To totiž koně moc milují, vyválet se v bahně. Vzhledem k tomu, že nešli pod sedlo, dala jim jen ohlávku a vyrazili jsme ven. Kolem Hlinné je docela dost travnatých pozemků, na které lze jít na procházku. Bylo krásně, i když trochu větrno, narazila jsem kulicha, připravila foťák a mačkala spoušť jak o závod. A že bylo co fotit.


Hlinná leží v kopcích, takže nebe tam bylo přímo kouzelné. Nejen slunce, modrá obloha, ale i tmavé mraky, peřinové mraky, do toho běhali koníci, tedy kobylka chodila, protože nebude dlouho trvat a bude mít hříbátko. Koník Matýsek se pásl a pak za námi vždycky vyrazil, aby se náhodou neztratil. Vzhledem k tomu, že celá oblast je CHKO Českého středohoří, je tam možnost hezkých výletů, např. na kopec Hradiště, z kterého je za jasného počasí nádherný výhled.


Nebudu psát o vesnici, nebo pamětihodnostech. Má své stránky http://www.obec-hlinna.cz/, a každý, kdo by se tam chtěl vydat, si to může přečíst. Chtěla jsem jen ukázat lásku k jinému zvířeti, než jsou pejsci, kočičky a jiná drobotina. Tuto lásku dcera zdědila po mé babičce, která pocházela z Ukrajiny, kde prý měli hospodářství. Obdivuji ty drobné holky, jak se nebojí a jsou ochotny pro své lásky udělat hodně. Jak jsou schopny vědět, jakou má kůň povahu, kdy má radost a kdy se vzteká. Kdo sdílí stejnou náklonnost ke koním, tak ví o čem mluvím.


Fotila jsem nejen koníky, ale i mraky, protože to je zase moje záliba. Ke koním cítím respekt a pozoruji je z uctivé vzdálenosti. Ten kohout tam byl po návratu, proto je poslední a líbil se mi, jak se nakrucoval. Omlouvám se za trochu horší kvalitu u některých fotek. Světlo si ze mě dělalo legraci. A ještě poslední zajímavost. Kdysi se na Hlinné natáčel  fantasy film Mlhy Avalonu. Byl docela pěkný.

příroda zábava zvířata
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Zajímavý pohled na život s koňmi.
Lidmila Nejedlá
Naďo, moc hezké. Na koni jsem jezdila ještě v 50ti letech. Na nějakého mírného koníka bych si troufla i dnes. Mám ta vznešená zvířata ráda.
Naděžda Špásová
Moc děkuji všem za hezké příspěvky.
Marie Seitlová
Koně mám moc ráda a rodina mého syna je s nimi hodně spojená. Syn i snacha s nimi pracují a mají své 2 koně. Jezdí je snacha a vnučka. Neděli jsem také trávila s vnučkou u koní. Na mém profilu mám také pár fotek koní.
Marie Magdalena Klosová
Po koních jsem vždycky toužila.Splnila jsem si sen ve svých 48 letech a pak jsme s mužem jezdili celých 10 let.Nádhera!Když jsem pak toho ze strachu z pádu nechala,dlouho se mi stýskalo po bezprostřední blízkosti toho nádherného zvířete.Koně miluji,ale už jen z povzdálí.mm
Zuzana Pivcová
Koně jsou nádherní, jezdila jsem asi 2 roky, ale neměla jsem správnou koňáckou postavu a navíc jsem začínala pozdě a byla jsem nejistá. Nejraději jsem na jízdárně pomáhala s úklidem, krmením a péčí o koně, kteří se vrátili z vyjížďky. Od té doby, co jsem začala jezdit, už jsem nechtěla vidět Velkou pardubickou. Aha, Naďo, babička z Ukrajiny, máte díky ní své jméno? Dodatečně odpovídám na dotaz na chatu, že sestra má (a s ní i já) téměř 18letou kočku Naděnku. Ale o tom snad někde jinde.
Naděžda Špásová
Přiznávám, že jsem na koni seděla jednou v životě půl hodiny a už nikdy víc.
Michaela Přibová
Naďo, zdravím. To jsou nádherné fotky. Díky.
Hana Rypáčková
Moc hezká procházka a koně jsou krásná zvířata...Kdo by je neměl rád! Vnuk jezdí, stará se o ně, svého nemá, ale chtěl by žít na Šumavě , pracovat si se dřevem a chovat koně. Kdo ví... Když je kůň pomalý a neplaší se , tak si na něj taky sednu a jedu loukou... V lese mi vadí , jak si ukusuje a škube jehličnaté větvičky...
Lenka Hudečková
Koně se mi moc líbí, nebojím se jich, ale mám před nimi samozřejmě respekt. Krásný článek Nadi a nádherné fotky...děkuji. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 9. týden

Sledovali jste také Mistrovství světa v biatlonu? Pokud ano, tak určitě budete znát odpovědi na kvízové otázky, které se tento týden budou týkat právě biatlonu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jakou největší výhodu má podle Vás zasílání důchodu na bankovní účet?

Ušetřené finance

21%

Bezpečnost

21%

Pohodlí

19%

Ušetřený čas

19%

Žádnou, důchod si vyzvedávám osobně a neplánuji to měnit

21%