Malé zamyšlení  nad židovskými hřbitovy
FOTO: archiv autorky

Malé zamyšlení nad židovskými hřbitovy

12. 2. 2016

Kdysi měla každá náboženská obec svůj vlastní hřbitov. Během válek a od 50. let minulého století došlo k velké devastaci, takže někde zbyly jen ruiny, torza a skládky.

Většina židovských hřbitovů byla po r. 1989 vrácena židovským obcím. Mnoho náhrobků, které se zachovaly a hroby, které sem patří, jsou místem posledního odpočinku Židů, kteří nemají žádné příbuzné. Drtivá většina zahynula během 2. světové války a ti, co přežili, v ČR převážně nežijí. O hroby se tedy nemá kdo starat. V takovém případě přejímá péči židovská obec.

V ČR je nyní asi 350 židovských hřbitovů a péče o ně je práce na dlouhá léta. Hřbitovy většinou nejsou v dobrém stavu, někde se jedná o velmi staré hřbitovy a náhrobky. Mnoho hřbitovů vzniklo již ve 14. století a jsou dost poničené. Odlišnost od klasických hřbitovů spočívá v tom, že židovský hrob se nesmí zrušit, ani narušit. Neporušitelnost hrobů vychází z náboženství. Ostatky zemřelých mají zůstat navždy tam, kde byly uloženy.

Existují tzv.stálé židovské hřbitovy, které má ve vlastnictví židovská náboženská obec (ŽNO). Zde se může pohřbívat. Jako příklad uvedu ŽNO Plzeň, která se o hroby stará a do jejíž působnosti patří oblast Klatovy, Sušice či Horažďovice.

Pak jsou ale hřbitovy, které nesplňují podminky pro pohřbívání. O takové se stará organizace MATANA, a.s. Takto byl nedávno opraven starý židovský hřbitov ve Švihově, kde je 100 náhrobků v renesančním, barokním i klasicistnímn stylu. O tento hřbitov nyní pečují skauti a město Švihov.

Obnoveny a vyčištěny byly také židovské hřbitovy v Loučimi, v Poběžovicích, Blovicích, v Nýrsku a ve Strážném.

Nový židovský hřbitov v Praze 3 je největší židovský hřbitov v ČR. Na ploše 10 ha je 25 000 náhrobků. Byly zde provedeny opravy staticky havarijnich náhrobků, nezbytné restaurátorské úpravy, zásahy a vyčištění a to vše z prostředků ŽNO Praha a za finančního příspění Hlavního města Prahy. Zachovalý a udržovaný hřbitov, kde jsou pohřbeny i významné osobnosti našeho kulturního života je v Brně-Židenicích. Čítá asi 11000 náhrobků. Udržované židovské hřbitovy jsou např. v Písku, Poličce, Karlových Varech, Třešti,Telči nebo v Jindřichově Hradci.

K židovským hřbitovům a náhrobkům se váže řada pověstí, legend, ale hlavně symbolika. Každý symbol, umístěný na náhrobku má svůj vlastní a hluboký význam. Motivy a jejich výklady jsou velmi složitou záležitostí. Nejčastějším motivem jsou žehnající ruce, koruna (keter), šesticípá hvězda (hexagram), konvice. Dalšími motivy pak zvířata, rostliny, květy, či vinná réva.

Židovské hřbitovy jsou dnes cenné kamenné knihovny. Jsou součástí památkového kulturního dědictví velkého historického významu.

 

 

Foto:

Starý židovský hřbitov Nové Strašecí u Rakovníka, zmiňovaný již v r.1650. Poslední odpočinek mých předků od r.1724. Židovská komunita v tomto malém městečku přestala existovat v r. 1940. Osm mých předků žádné hroby nemá, zemřeli v Osvětimi v r. 1942.

 

 

       

 

Náboženství Židé
Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vladka Steinová
Dobrý den,děkuji všem za Váš zájem.Jarko, hřbitovy v HB znám,děkuji, p. Michaelo,děkuji a pokusím se něco opět sepsat, pokud mi čas dovolí, p.Zuzce díky za cennou informaci a p.Jírová to je vidět, že se hodně zajímá.Já v této kultuře vyrostla, neb babička Fanny jediná přežila holocaust, ale tradice a vše se udržovalo za staženou roletou, toto vše bylo tabu za mého dětství. Přesto vzpomínky, zážitky a rodinná kronika jsou mi nyní podkladem.Ještě jednou díky, Vladka
Zdenka Jírová
Také znám jeden opuštěný židovský hřbitov, který je v odlehlé části křesťanského hřbitova v Kouřimi na Kolínsku. O hřbitov se asi nikdo nestará, jen hřbitovní správa tam seče trávu. Docela ráda navštěvuji hřbitovy, ráda si čtu staré nápisy na náhrobcích a vždy hledám ten nejstarší. U nás na severu jsou časté německé náhrobky psané švabachem, snažím se luštit i je. To ovšem nemohu dělat na židovském hřbitově, protože hebrejsky neumím. Tak se jen domýšlím s trochou fantazie. Váš článek mě zaujal, již jsem napsala, že se ráda díky příspěvkům s židovskou tématikou seznamuji s židovskou historií.
Jaroslava Handlová
Na mne působí takovéto hřbitovy depresivně. Ten článek však depresivní není, Vladko. Naopak, ráda jsem si ho přečetla, včetně odpovědí na diskusní příspěvky. V Havlíčkově Brodě jsou dva židovské hřbitovy. Dlouhá léta byly v žalostném stavu, teprve okolo roku 2000 byly upraveny. Ten mladší, malý hřbitov je naprostým unikátem. Pochází teprve z období 1. světové války a říká se mu Tyfový. Je to upomínka na prchající Židy, kteří se dostali do zdejšího utečeneckého tábora, kde časem vypukla epidemie tyfu. Mrtvých bylo tolik, že se nevešli na starý hřbitov ve městě, tak byl tehdy zřízen daleko za městem tento nový. Na zbylých zašlých náhrobcích je patrné hebrejské písmo.
Zuzana Pivcová
Za Váš článek Vám mnohokrát děkuji. I v jižních Čechách, kam v létě jezdíme, jsou staré smutně opuštěné židovské hřbitovy, např. v Neznašově u Týna nad Vltavou. Ráda bych Vám ještě řekla, že v květnu 2000 jsem byla v Londýně a náhle jsem na ulici zaznamenala početné shromáždění Židů s peticí k podpisu, na můj dotaz, čeho se to týká, jsem se dozvěděla, že je to na protest proti zamýšlenému přemísťování ostatků z židovských hrobů v Praze v Pařížské ulici (nebo v blízkosti, Vy to jistě víte přesně) kvůli stavebním úpravám. Bala to akce, která u nás rozvířila veřejné mínění, ale že se s tím setkám v Londýně, mě nenapadlo. Byla jsem ráda, že jsem tam mohla také dát najevo svůj nesouhlas.
Michaela Přibová
Vlaďko, děkuji moc za vysvětlení. Chodím i do Chevra kadiša, sídlo Pohřebního bratrstva vedle hřbitova. V židovské tradici se říká, že jsme si rovni jen v okamžiku narození a smrti, i proto je vše prosté, že? Píšete o náhrobcích, zmiňujete se o pověstech, o legendách a symbolech. Moc ráda bych si od vás přečetla článek na toto téma. Myslím tím např. symbol žehnající ruce - Kohen, koruna symbol moudrosti, hrozen vína - plodnosti, konvice - Low apod. Ty náhrobky "mluví". Rozumíte mi? Děkuji moc a zdravím vás.
Alena Várošová
Paní Vlaďko děkuji Vám za napsání tohoto zajímavého článku. Každý kdo tento hřbitov navštíví zústávavá se svými vzpomínkami na své blízké i když tam nejsou jejich ostatky a jsou někde neznámo kde.Některé živodvské hřbitovy působí se svými náhrobky zaostale i když každý náhrobek má svůj původ a své kořeny.Určitě mě rozumíte,píši to svými prostými slovy.
VANDA Blaškovič
Ano, moc smutné, ale patřící k životu. Z kamínků vyskládané jméno či vzkaz na hrobu u mne vyvolává srdce drásající pocit a smutek. Stejně jako Tvůj článek, Vladko. Ano, přesto děkuji.
Jitka Chodorová
Díky Vladko, velmi zajímavé, leč smutné. Záslužnou práci ale dělají ŽNO, když se snaží dát staré židovské hřbitovy do pořádku.
Vladka Steinová
Dobrý den,p.Michaelo, děkuji za Váš zájem a odpovídám. Ohledně pokládání kamínku jsem použila ten nejmodernější výklad, související s exodem. Je to ale i souvislost s pohřby ve starověkém Izraeli, kdy byly hroby pokrývány velkými kameny na ochranu proti zvěři, ale je to rovněž svědectví vzpomínky. A prastarý zvyk přiložit kámen na mohylu zemřelých v poušti. Židovské pohřebnictví nezná kremaci, většinou se pohřbívá ještě týž den v rakvi z neohoblovaných prken. Vše je založeno na pojmu prostota, nerozlišuje se chudý a bohatý.O vše, i o přípravu zemřelého k uložení do hrobu se stará Cherva kadiša, pohřební bratrstvo. Je to velmi složitý a přesný proces, který by vydal na další článek. Smutek se drží jeden rok a je rozdělen na tři části- šiva, šlošim a avejlut. V posledním období se lokalizuje náhrobek.Vladka
Hana Rypáčková
Já mám ráda ty ponuré hřbitovy víc než jiné. Jako by si mrtví nic nenárokovali. Hřbitov ve Strakonicích byl založen v roce 1696.Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z první poloviny 18. století . Poslední pohřeb se zde konal v 60. letech 20. století. Hřbitov byl po druhé světové válce opraven a v 90. letech 20. století i s márnicí kompletně rekonstruován. O hřbitov se starali skauti. Hlavně jsme vysekávali náletový porost. Další je v Oseku, v lese, jsou zde pochováni prarodiče spisovatele Franze Kafky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 51. týden

Advent a vánoční zvyky v Česku i ve světě. To bude tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.