Soutěž: Poprvé, podruhé, po sté
FOTO: archiv autorky

Soutěž: Poprvé, podruhé, po sté

29. 2. 2016

Vždycky je něco poprvé...První křik narozeného človíčka, první úsměv, zoubek, bobek v nočníku... První krůčky, slovo,věta... Poprvé do školky, školy, do práce, první den důchodu...První láska, pusa, milování, rozchod, svatba....Které poprvé je to pravé ? Co mne asi nejvíc ovlivnilo?            

Poprvé je mi osmnáct, poprvé jsem odmaturovala a poprvé jedu na tábor jako vedoucí oddílu. Budu mít zodpovědnost za druhé. Po prázdninách nastupuji na Peďák. Místo tábora je lákavé. Rekreační zařízení Jihočeských pekáren pod Kletí, děti zaměstnanců budou ubytovaní v budově a ve stanech s podsadami. Vezou nás autobusy, ale jen k hájovně. Dál jdeme dlouhým hadem pěšky, zavazadla přiveze hajný s koňmi. Hlavní vedoucí je chlap ve středním věku.

Začíná drobně pršet, pláštěnky jsou v zavazadlech. To nikdo nečekal. Děti mají ovšem na krku červené šátky a na povel vedoucího si je vážou na hlavu. "Aspoň jsou k něčemu dobré", zabručí si pod vousy a hned je mi sympatický. Na plácku stojí budova a kolem jsou stany s podsadami. Za nimi je bazén na plavání. A všude kolem les a louky. Moc se mi tam líbí a netuším, že se sem budu po půl roce několikrát vracet. Vyfasuji malé kluky, druháky a třeťáky. Je to dvanáct rošťáků. Připraví mě o polední klid a noční spánek, který si ostaní vedoucí vychutnávají pospolu. Tepve na konci tábora se dovídám, že je vždy dostávají nováčci, protože je nikdo nechce. Přirozeně. Je s nimi mnoho práce.

Hned druhý den dva rošťáci vylezou vzadu pod odepnutou plachtou stanu ven a odbrzdí jezedáckou sekačku zaparkovanou na louce pod strání. Naštěstí nezbedové seskočí do stran a tak to dobře dopadne. Sekačku zachytí břízy pod strání. Celých čtrnáct dnů se od nich nehnu na krok. Svůj stan mám hned vedle mých miláčků. Na záchod chodím s doprovodem družiny. Ostatní vedoucí si ze mně utahují."Maže jim ramínka, jako jejich maminka". Přece kluky nenechám spálit sluníčkem " Obléká je do triček , obouvá je do cviček". No, chodili by ušmudlanci stále v jednom oblečení a bosi. "Ještě umýt uši a už jim to sluší" .Malí kluci jsou postě čuňata. "Do vody jen na chvilku, poslouchejte maminku".Voda v bazénu v 700m byla ledová, pramenitá, měla 17°. Asi tato průprava měla vliv na mé koupání v Baltském moři a v řece. Na konci tábora jsem si tyto všechny veršíky vyslechla při závěrečném táboráku.

Za půl roku jsem se na Kleť vrátila jako instuktorka lyžování. Málem mě trefilo, když jsem mezi dětmi uviděla chlapečka Pavlíka Slaninu /strůjce sekačkového zážitku/. Ale byl poslušný a nepřerazil se. Tak to byl můj první letní a zimní tábor.

Hned příští rok jsem jela znovu a dostala jsem nejstarší děvčata. Taky to nebyla žádná lahůdka je zabavit. Dali jsme se dohromady s vedoucím velkých kluků a vždy jsem se někde náhodou setkali a to se dětem v pubertě líbilo. Tábory mě učarovaly. Skvělá brigáda při studiu. Sice starost, ale volnost v přírodě i zábava. Volný čas dětí se stal mou celoživotní prací.Tak mmě ovlivnil první táborový život. A musím zaklepat, žádný závažný úraz se nikomu nikdy nestal. Jistě za to mouhou ti dva malí skřítkové na sekačce.

 

Jaké bylo to vaše „poprvé“? Co vám nejvíce utkvělo v paměti, na jakou událost či činnost, kterou jste dělali prvně, nejraději vzpomínáte Zúčastněte se naší soutěže a napište nám svůj příběh na téma „Poprvé“. Více informací o soutěži najdete zde.

 

 

Soutěž - poprvé
Hodnocení:
(4.6 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Milan Farbar
Dobrý den , nedalo mi to a díky tomuto článku jsem se registroval na vaše stránky ,leč nejsem senior. Nicméně momentálně na tomto táboře , v rámci volného času dělám správce . Kamarád mi dal odkaz a zaplesalo mi srdce vidět areál na starých fotografiích . Paní majitelka se snaží udržet budovu ve stejném stavu , dnes moderně řečeno retro . Takže dědeček tábor si stále žije svým životem . Tímto se na vás obracím s prosbou , pokud máte ve svých albech nějaké fotografie tohoto tábora a je ve vašich možnostech zaslat scany na můj e-mail budu vám vděčen , chceme paní majitelku překvapit ,sama již léta shání informace o tom jak areál fungoval dřív . A klidně se v létě stavte a osazenstvu se ohlaste pod heslem ,, pekárenskej,, instrukce dostanou a bojovka je na světě :-) Můj mail : micivletu@seznam.cz ,děkuji a přeji krásné dny.
Ilona Erika Kolář
Na Kleti jsme byli a moc se nám tam líbilo. Dokonce se dá nahoru vyjet i na kole.
Hana Rypáčková
Ale Liborku, já jsem nemyslela , že bychom tam byli jen my dva. Určitě by se někdo na Kleť přidal...A vyjedeme lanovkou.... Ne záda je jen a jen cvičení...
Libor Farský
Haničko, za hřích bys určitě stála, nevím proč jsi mi začala vykat. Jen kdyby se stal nějaký zázrak s mojí bolestí v zádech, abych si zase mohl zopakovat svoji milou Kleť. Sakra, nechce mě to pustit na hvězdičky, že prej jsem už hodnotil. :-(
Růžena Antlová
Díky za vzpomínku . Také jsem na jednom byla ,ale víc si vzpomínám na tem kde jsem byla jako maminkou dvou dětí a v prázdniny jsem vypomáhala v kuchyni v krásném areálu pionýrského tábora v Šubířově. Spousta zážitků na které vzpomínám a vyprávím svým vnoučatům
Hana Rypáčková
Libore, to je ta Chata pod Kletí. Našla jsem ji na internetu.Stála by za hřích na setkání a zdolat Kleť. Co říkáte?
Helenka Vambleki
Tvé krásné Poprvé mne vrátilo do mých táborů...a že jich bylo! A ta nádherná fotodokumentace!!! Zaslouženě 5*
Olga Štolbová
Ahoj Hani, zahájila jsi soutěž "Poprvé" moc pěkně. Zážitky z dětských táborů jsou nezapomenutelné. Také jsem byla jednou praktikantka a jednou vedoucí a jsou to zážitky na celý život. Díky...*****
petr stejskal
Milá Haničko, již dlouho jsem nečetl takové krásné povídání, které i mě vrátilo do dětských let, kdy jsem jako kluk jezdil na tábory. Na svém prvním jsme spali ve stanu s podsadou a na stanu byl nápis Hrdý korsár. Potom byly další tábory, na těch posledních už i s láskama. Na tábor jako vedoucí jsem nejezdil. Vlastně ano, jednou do NDR na výměnný tábor.Ale později jsme s kamarádem jezdili s bandou dětí na podnikový tábor, když už byl bez dětí. Na konci prázdnin a říkali jsme tomu robinzonády. Nádherné vzpomínky.
Libor Farský
Hani, to je moc milé vyprávění i půvabné retro fotky. To místo je mi nějak povědomé. Já byl jen jednou jako učitel se středoškoláky na týdenním branném cvičení ve velmi podobném areálu, také s bazénem, v Holubově pod Kletí. Není to nakonec ono?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.