Mít, nebo být?

Zaujímavý článok. Som aká som. Som už nezmeniteľná, čo ma dosť často mrzí.

Zrovna čtu..:) Já jsem kdysi byla mít a trochu být, ale co mi odešel manžel(skoro dvacet let to bude) už jen být . Tedy -JSEM.

O tom nepochybuji, Vando :-)))

Ano, být, Michaelo.

Děkuji vám všem za komentáře. Dostala jsem se na internet teprve dneska. Takové odpovědi jsem od vás čekala, s humorem, nadhledem a vyrovnaností. Takové vás vidím. Děkuji.

Je dobré si občas přečíst moudrá slova a dokonce se v nich nacházet.JSME lidé a tudíž si s sebou neseme i touhu něco MÍT.A tak JSME a MÁME,podle potřeb,věku,nálad...Obojí tu má své místo,ačkoliv..."Myslím,tedy JSEM." mm

Michaelko, to jsou velmi závažné otázky, ale v podstatě v závěru kladně návodné. Škoda, že si Tvůj článek nemohl přečíst princ Hamlet, kamarád Williama Shakespeara. Myslím, že by přestal přemýšlet o sebevraždě a "Být či nebýt". Jen by to možná změnil na "Pít či nepít". Zajímavé, už Ti házím hvězdičky.

Zajímavé - jak jsem na tom já? Žiju a mám, co nemám bez toho se obejdu, ale žít bez života nechci. A že je ten život někdy, sakra, těžký. Poznávání nového je příjemné a zajímavé i ve vyšším věku.

Míšo, být, nebo mít, tak o tom jsem nepřemýšlela. Asi mi stačí, že mám a žiju. Filozofie mi není cizí, ale dumám jen tak sama pro sebe.

Měla jsem období, kdy jsem podobné knihy četla a dělala si výpisky , vrtalo mi to hlavou, nesehnala jsem partnery k hovorům..Jak jsem pomalejší a nestíhám, prostě žiji spontálně, raduji se z maličkostí a nezabývám se už teorií žití. Albert Einstein říkal: "Představivost je důležitější než vědomosti." Snažím se žít v souznění s okolním světem.