Dialog s láskou

Počkej, má lásko,
vždyť skoro nevidím tě,
ty už mě neznáš,
svoje věčné dítě?
Bez tebe ruce vadnou,
ústa stárnou,
bez tebe stůňu, křičím
touhou marnou.
Vezmi mě, lásko,
prosím na milost,
já nejsem mrtvá,
ty nejsi minulost,
ty budeš navždy
žhavit tělo moje,
plnit mou mysl
stavem nepokoje,
rozdírat nohy
v trní, bodláčí,
já půjdu za tebou,
až síly nestačí.
Vezmi mě, lásko,
prosím na milost,
my spolu doplujeme
na věčnost.
Má sladká, hořká,
blízká, daleká,
já mluvím s tebou, lásko,
a vidím člověka.