Šla Nanynka do zelí, do zelí, do zelí,
natrhala lupení, lupeníčka.
Přišel za ní Pepíček,
rozšlapal jí košíček.
„Ty ty,ty! Ty,ty,ty !
Ty to budeš platiti.“
„Já to platit nebudu,
radši se dám na vojnu.“
„Na vojnu se nedávej,
truc rodičům nedělej !“
„Na vojnu se přece dám,
truc rodičům udělám.“
Mé výhrady k textu
1. Necitlivé, nevýchovné
* Chlapci by měli být již odmalička vychováváni v úctě k ženám. Pepíček měl Nanynce pomoci sklízet zelí a ne jí rozdupat košíček.
* Písnička je určena malým dětem, a přesto představuje Pepíčka, který je zlý. Na Nanynku i na své rodiče. A navíc by, bez ohledu na obavy rodičů, nejraději šel válčit. Jsou-li takto děti vedeny již v mateřské školce, pak se stane, že mírumilovným rodičům vyroste třeba i syn - terorista. Ať již je to Pepíček nebo Abdulíček…
2.Věcné chyby
* Vyhledal jsem si četnost jména Nana v ČR. Zde jest výsledek:
Jméno Nana mají 4 lidé, z toho 2 žijí v Praze, 1 v Českých Budějovicích a 1 v Ostravě. Jejich věkový průměr je 42 let.
* Nana je tedy zřejmě jen slovenské dívčí jméno. Jmenovala se tak i má první studentská láska z Bratislavy, bohužel jen prázdninová. Od té doby mám slovenštinu rád, zejména z ženských úst.Takže vím, že Slováci, žijící v Čechách, mají prostě nutně v české zelenině tak trošku zmatek. Na příklad, že zelí je kapusta.
* Další chybou ovšem je, že Nanynka „natrhala lupení“. Vždyť u zelí i kapusty sklízíme celé hlávky, jednotlivé listy se na poli přece netrhají.
* Z toho všeho vyplývá, že autor té písničky to měl všechno nějak v hlavě pomotané. Možná Nanynka opravdu v Čechách nebo na Moravě žila. Mohla pocházet z rozvedeného manželství a mít českého otce, který se k nám přistěhoval, až když se podruhé oženil. Každopádně by to chtělo změnu textu.
Má slovní improvizace: Navrhuji úpravu se šťastným koncem pro citlivé duše
Šla Nanynka po políčku,
natrhala kapustičku.
Macecha se rozzlobila:
„Zelí přines, náno blbá!“
Nanynka se rozplakala,
na pole zpátky utíkala.
Čekal ji tam Pepíček
s košíčkem plným hubiček.
Macecha zuří, běsní, kleje,
Pepíček se tomu směje,
s Nanynkou se ožení,
ať bába žere lupení:
„Vy,Vy,Vy! Vy,Vy,Vy!
Na Vás patří kopřivy.
Hudební improvizace Jiřího Šlitra
*Vážení přátelé. K těmto úvahám mě inspiroval TV pořad o životě a díle Jiřího Šlitra, který jsem právě s potěšením zhlédl na internetovém vysílání ČT. Jmenuje se „Příběhy slavných - Jó, to jsem ještě žil“. Je ovšem dlouhý – 59 minut a tolik času asi mít nebudete. Přesto uvádím odkaz pro pamětníky - zde.
* Při té příležitosti jsem si ale vzpomněl na úžasnou klavírní improvizaci Jiřího Šlitra na melodii „Šla Nanynka do zelí“, kde předvedl hudební variace ve stylu slavných skladatelů vážné hudby. (Jak by to zahráli Mozart, Bach, Debussy a Verdi). Zažil jsem to ve hře divadla Semafor „Jonáš a tingl-tangl“ a podařilo se mi najít i následující záznam. Jen 6 minut a určitě nebudete litovat !
Poznámka pod čarou
Protože je mi velmi líto, že generace mých vnoučat již téměř nebude slovenštině rozumět, těm nejmenším tuto knížku koupím. Zde je recenze:
Bohatě ilustrovaná knížka „Šla Nanynka do kapusty“ vás zavede do imaginárního překladatelského kroužku českých i slovenských žáků základní školy. Malí překladatelé v 56 básničkách řeší záludnosti češtiny a slovenštiny a hledají vzájemné porozumění. Společně s nimi se zaberete do vtipných a veselých převodů 28 slovenských slov do češtiny a 28 českých slov do slovenštiny. Každá básnička je doprovázena jednou z krásných ilustrací, podle které si děti probírané slovo snadno zapamatují. Na konci knihy najdete stručný slovensko-český a česko-slovenský slovníček.