To bude asi jarem

Vyletím
a obdivuji výšku,
vyrazím
jak koně na projížďku,
tolik cest
a už se zase kříží,
světlo hvězd
mě z dálky nevyhlíží.

Poletím
i na koberci starém,
s napětím,
to bude asi jarem,
vrabčáci
už o mně cvrlikají,
a co chci,
se nejspíš neutají.

Letím výš
a okouzlení stoupá,
zemská tíž
je náhle trochu hloupá,
chci se smát
a neposlouchat tělo,
a když pád,
aby to nebolelo!