Český turista vyššího věku už dávno nemá nálepku šetřílka, který na dovolenou vyjíždí zásadně s řízky a konzervami. Naopak, delegáti cestovních kanceláří se shodují: Padlo klišé, že je například u moře na první pohled možné rozeznat Čecha od Němce či příslušníka jiného národa. Zejména turisté senioři jsou společenství velmi rozmanitých lidí, a tak je pro cestovní kanceláře čím dál složitější trefit se do vkusu všem.
Nedávno se tři šedesátnice rozhodly koupit si s časovým předstihem letní dovolenou v Řecku. Všechny tři jsou na tom finančně přibližně stejně. Přesněji, průměrné české penzistky, které si nemohou dovolit moc vyskakovat, ale zároveň jsou schopny si na moře našetřit. Výsledek? Hádka a rozhodnutí, že společně rozhodně nikam jet nemůžou, protože každá od dovolené u moře čeká něco jiného. Dagmar zásadně preferuje hotelový komplex se službami all inclusive. "Dovolená pro mě znamená, že se nemusím o nic starat. Ležím, plavu, jím, piju. Když mám vše v ceně, vím přesně předem, kolik za dovolenou utratím, a pak už neutrácím nic na místě. Zájezd stojí se vším všudy do dvaceti tisíc, ale nemusím už pak kupovat žádné vody, kávičky, zmrzliny. Chci hotelový komplex blízko u moře s dobrými službami," tvrdí.
Jindra přesně toto odmítá. "Přece nebudu týden zavřená v nějakém komplexu jen proto, že tam mám jídlo. Na dovolené chci co nejvíce vidět, procestovat. Potřebuji být nezávislá. Chci malý skromný apartmán. Klidně hodně levný, abych ušetřila za ubytování a pak si mohla někde na výletě dopřát kávu nebo lehkou večeři. Stačí mi si ráno nakrájet rajče a sýr, nepotřebuji švédské stoly a tlačit se u nich ve frontě se stovkami tlustých turistů."
Olga nesouhlasí ani s jednou z nich. "Nechci ani velký hotelový areál s all inclusive ani sama něco kuchtit na vařiči. Preferuji jednoduchý malý rodinný hotýlek se snídaněmi a večeřemi v pěkném rušném letovisku. Chci se večer procházet po promenádě a ne se s batohem mačkat v linkovém autobuse, abych viděla jeskyni, ve které se prý narodil nějaký řecký Bůh. Chci soukromí, pohodu, klid a zároveň večerní vycházky do rušných míst."
Zástupci cestovních kanceláří se shodují, že senioři si čím dál častěji umějí přesně říct, co od dovolené očekávají.
"Senioři si zvykli nakupovat dovolené s předstihem, rozhodují se nejčastěji už v rozmezí ledna a března," říká Michal Tůma z cestovní agentury Invia. "Dávají přednost zájezdům před a po hlavní sezóně a zaznamenáváme, že příliš nestojí o termíny a hotely, které obsazují rodiny s dětmi. Velmi důležité pro ně je, aby v místě, kam jedou, byl delegát cestovní kanceláře, na kterého se mohou obrátit v případě potíží," dodává.
Cestovní kanceláře také zaznamenávají následující.
Čeští senioři přicházejí kupovat zájezdy značně poučenější než dříve. Ubylo těch, kteří řeknou: Poraďte mi. Přibylo těch, kteří přicházejí a mají z map na internetu přesně nastudováno, kde hotel či apartmán leží, jaká je vzdálenost od letiště, jak daleko je k moři a podobně. Jinými slovy, senioři se naučili cestovat. A jak je tato skupina lidí rozdílná, tak rozdílné jsou i jejich představy o tom, co od dovolené očekávají.
"Shodují se v tom, že velmi často žádají hotel co nejblíže moři a s výhledem na něj," upřesňuje Jan Osúch, mluvčí cestovní kanceláře Fischer. Což potvrzují i dvě třiašedesátileté přítelkyně z Ostravy, které spolu cestují k moři každé září. "Pokaždé si raději připlatíme za pokoj s výhledem na moře, protože to pro nás k dovolené patří. Nemáme na to, abychom večer utrácely v restauracích, tak si koupíme lahvinku vína, popíjíme na terase, ale nechceme se přitom dívat do zdi nebo na cestu. Koukání na moře, to je rituál, který si na dovolené nenecháme vzít," vysvětluje jedna z nich.
Stanislav Zíma z cestovní kanceláře Exim tour dodává: "Dnešní senioři už přesně vědí, co za své peníze mohou dostat. Umějí poznat poměr kvalita a cena." Ano, už dávno neplatí, že si cestovní kanceláře mohou dovolit umisťovat Čechy do horších hotelů než třeba Němce či Angličany. A teď pozor! Průměrná cena za zájezdy, které kupují senioři, je o dva tisíce korun vyšší, než je průměr. Znamená to, že senioři jsou ochotni utratit za dovolenou u moře více než rodiny s dětmi. Přitom starší turisté tvoří pětinu klientů cestovních kanceláří. Jsou pro ně cílovou skupinou, kterou si rok od roku více hýčkají. Například zahraniční poznávací zájezdy u cestovní kanceláře Firo tour kupují starší klienti v padesáti pěti procentech, to znamená častěji než mladí lidé. Petr Šatný z cestovní kanceláře Alexandria upřesňuje:
"Nepředstavujme si žádného typického českého důchodce na dovolené, taková kategorie neexistuje. Někteří preferují klidná letoviska, jiní naopak taková, kde to žije. Každopádně si nemysleme, že senior hledá takzvaný hotel s doktorem v domě. Mnozí senioři jsou na dovolených aktivnější než mladí klienti."
A tak si na závěr dejme zkušenost pětašedesátileté Evy z Opavska. "Vybrala jsem si zájezd na Mallorcu, ale váhala jsem mezi dvěma hotely. A tak mladé slečně v cestovce říkám: Je tam někde blízko nějaký noční bar, diskotéka, prostě něco, kde se tančí? A ona na mě, že ne, ať se nebojím, že je tam naprostý klid, místo vhodné pro seniory. Tak jsem se naštvala. My totiž s manželem u moře vždy chodíme tančit. Doma není kde, ale na dovolené vždy hledáme nějakou restauraci, kde hraje hudba a tančí se. Dost jsem tu slečnu šokovala, když jsem jí řekla, že to tedy nechci, že jdu vybírat jiné místo, protože jsem zvyklá chodit na diskotéky. Koukala na mě, jako by viděla ducha. Asi si myslela, že lidi v mém věku netančí. Ale já tančím."
A co vy? Když už dovolená u moře, tak jaký typ místa a ubytování preferujete? Jak by vypadala ta vaše vysněná?
