Opravdový ráj v Českém Ráji

Český Ráj - tam je opravdu ráj. Překrásná příroda, vońavý vzduch, lesy s vysokými skalami vyčnívajícími do modravého nebe, sahající po žhavém slunci. Jak ráda bych na tak krásném místě bydlela... musí mi postačit týdenní dovolená a následující vzpomínka, kterou Vám ráda povyprávím. Byly to dny volna, které stály opravdu za to, i přesto, že nás provázely skoro celý pobyt kapky deště. I tak jsme se každý den vypravili na nějaký hezký výlet.

Jeden vedl na Trosky. Cestou jsme zahlédli zvláštní stavení, na kterém bylo napsáno: Muzeum panenek. Moje kroky zamířily dovnitř, rodina čekala venku, dokonce ani dceru nezlákal holčičí svět. To já jsem se do dětství moc ráda vrátila. Vítala mě miminka, opravdu jako živá, v postýlce, proutěném košíku a také v inkubátoru. Dovoz ze zahraničí, chlouba paní majitelky. Druhou chloubou byla panenka Chucky, ze stejnojmenného hororu. Byl to dárek pod stromeček, pro dcerku paní domácí. Když se ho holčička chystala rozbalit, nastal problém! Velká stuha nešla rozvázat! Děvče běželo pro nůžky, které byly zrádné, stříhly holčičku do prstu tak, že ji neminuly dva nemilé stehy! Od té doby byla panenka bez povšimnutí. Za nějaký čas se paní majitelka rozhodla také vystavit Chucky pro návštěvníky muzea, ale na bezpečné místo, do sklepního prostoru za mříž a pod zámek, aby nikomu neublížila. Přiznám se, když jsem ji uviděla, vůbec se mi nelíbila, měla jsem nepříjemný pocit.Raději jsem se šla podívat na okouzlující pannu anděla, ze kterého naopak vycházela krásná pozitivní energie. Po prohlídce jsem samozřejmě vše cestou na Trosky vyprávěla rodině.

Trosky byly pěkné, ale protože nás stihla mračna a déšť, vydali jsme se brzy domů okolo již zmíněného zajímavého muzea ze strmého kopečka. Najednou slyším: Bum! Synovec leží na zemi jak široký, tak dlouhý a mě napadá jediné Chucky!

Klidnější byly procházky vískou jménem Smrčí, ve které jsme byli ubytováni. Blízko chaloupky nás těšili nádherní dańci v oboře. Často jsme je vyhlíželi u plotu a tiše seděli a čekali až přijdou ke krmelci z úkrytu stromů. To bylo radosti, když jsme se dočkali a viděli z blízka hezoučké mládě schované u maminky, krásné samce a fešandy samičky.

Prožili jsme příjemný čas volna, na který se nezapomíná, zkrátka dovolenou jak má být!   

Přátelé držte mi pěsti, Chucky nedá pokoj! Už dvakrát vypli proud při bouřce, doufám, že to již po čtvrté psát nebudu! Že to už v pohodě odešlu! Ruka mě bolí nepěkně, au, au.