FOTO: autorka

Hlavonožci

18. 5. 2016

glosa Můj příběh vzpomínky

Autor: Hana Šimková

Hodnocení:

(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 18.5.2016 19:54

Hanko, vy jste ale hlavička! Myslím, že jste uhodila hřebíček přímo na hlavičku. :-)

Zuzana Pivcová 18.5.2016 19:52

Zdá se to jako pouhá legrácka, ale zdaleka není snadné skloubit veškerá ustálená rčení o hlavě do vtipného příběhu. Inu, oni jsou hlava, Haničko!! :-)))

Hana Rypáčková 18.5.2016 19:39

To se ti fakt povedlo. Hádám, že se to bude líbit i Liborovi..Jeho šálek čaje... Moc jsem se pobavila.. Hlavonožce dětí mám taky schované...

Dana Kolářová 18.5.2016 19:27

Moc pěkní Hlavonožci. Ať se daří držet hlavu vzhůru.

Jitka Havlová 18.5.2016 18:49

Hani bezvadný článek, takové sem patří.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak šla kréda mým životem

"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a hledala něco hmatatelného na rozmašírování. Později jsem pochopila, že mám ve škole dávat pozor a nezlobit paní učitelku.

Jana Vargová

Sonyboj, Setapouch, Veďsaóny…

Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později zjistila, vymýšlel si je a stejně tak i měnil lidem jména. Jenomže než jsem na to přišla, dopustila jsem se, k velké tatínkově radosti, ve svém raném věku mnoha omylů a přehmatů.

Zuzana Zajícová

Čekání na papouška

Bydlím v 11ti podlažním paneláku na Praze 5 a jedna z mých radostí bylo „čekání na papouška“. Divíte se? Já se také divila, když jsem poprvé začátkem prosince uviděla sedět na vrcholku břízy „něco velkého s dlouhým ocasem“, tedy v porovnání s běžným venkovním ptactvem.

Libuše Juráčková