Libor Farský
18.5.2016 17:07
Alenko, děkuji za článek a fotodokumentaci. Kéž by to četla i mladá generace! Nikdy bychom neměli zapomenout... *****
Vladka Steinová
18.5.2016 14:03
Alenko, velmi si cením, že jste tam jela, já sice dala do Tipů upoutávku, ale žel, nemohla jsem. Terezín je pro mě pokora, odevzdání a láska. Babička Fanny se z Terezína jako jediná z rodiny vrátila po dvou letech utrpení, přežila jen díky dědovi, -ten byl "čisté rasy" a nerozvedl se s babičkou. Zaplatil ale rokem v internačním táboře u Benešova.Když babička přišla domů, měla 32 kg.
Přelámané kosti a prodělala tyfus. Ale žila.O utrpení v Terezíně nám hodně vyprávěla.I o tom, jak viděla své rodiče, sestry,bratrance, setřenice, jak je ženou do vlaků z Terezína dále na východ, do Osvětimi. Nejmladší Charlottě bylo jen 7 let. Já už o tom tady někde psala. Alenko, ještě jednou MOC děkuji.Vladka.
Ladislav Vesecký
18.5.2016 13:54
Moc hezké. V Terezíně jsem nikdy nebyl. V devatenácti jsem navštívil Polský Oswitim a do dnes, když si na to vzpomenu, mi naskakuje husí kůže, co jsem tam viděl.
Alena Várošová
18.5.2016 12:36
Děkuji i jarmilce.Vlaďko snad,jenom já jsem si dodala odvahy v příhodném okamžiku.Ještě jsem nikdy nikoho nežádala o společné fotografování. I když se kolem něj motala ochranka,aspoň si to myslím,že to byla ochranka a zeptala jsem se,že by mi to bylo ctí mít fotku s ním a svolil. Je to vzácnější člověk v mých očích,než nějaká celebrita.Tak pouze jednou nás blikl někdo od nich.
Vladka Steinová
18.5.2016 12:12
Alenko a jsem ráda i za foto s dr. K. Sidonem, vrchním rabínem, je to skvělé, neb on se moc fotografovat nedává. Je to velmi moudrý, inteligentní muž. Ještě jednou velké díky.Vladka.
Jarmila Komberec Jakubcová
18.5.2016 11:57
Milá Alenko moc děkuji za krásný čánek věnovaný obětem holocaustu protože část rodiny ze strany rodičů prošla Terezínem a pak jejich cesta vedla do vyhlazovacího tábora Osvětim odkud se již nevrátili.Sama do Terezína jsem jezdila, letos jsem to nezvládla z časových důvodů. Stejně jako Vladka - děkujeme.
Alena Várošová
18.5.2016 11:41
Děkuji za komentáře děvčata,Vlaďko vehnala jste mi slzy do očí.
Také děkuji redakci za mimorádné a rychlé zveřejnění mé reportáže Terezín 15.5.2016.Je opotřeba se stále k tomu vracet,aby naše děti,vnuci a pravnuci věděli jakým utrpením si prošli lidé v terezínském ghettě v letech 1941 - 1945..Do ghetta bylo zavlečeno na 155.000 Židů z celé Evrpoy a z nich se nedožilo 117.000 osvobození.
Vladka Steinová
18.5.2016 11:33
Alenko,osobně jste mě velmi potěšila, že jste se Tryzny zúčastnila, jezdím tam téměř každý rok, i jako malá jsem jezdila se zbytkem rodiny, kteří přežili,ale nyní mi to z časových důvodů nevyšlo. Do Terezína byla v r. 1942 deportována celá rodina mojí babičky, celkem 8 lidí,kteří pak v témže roce v červenci zahynuli v Osvětimi. Moc Vám touto cestou děkuji a rovněž za nádherné a vše vypovídající fotografie. Vladka
Zuzana Pivcová
18.5.2016 10:33
V Terezíně jsem byla několikrát služebně na konferenci historiků. Vstupuji tam vždy s posvátnou úctou, a to nejen do Malé pevnosti. O to horší pro mě bylo pochopit, že si před pár lety někdo dovolil poničit náhrobky.
Lenka Hudečková
18.5.2016 10:16
Alenko, děkujeme za článek. Musela to být hodně smutná, ale zároveň i slavnostní událost... *****
