Slunko už se zase směje, počasí výletům přeje. Vytáhli jsme naše kola. Nová cyklostezka volá! Hodinu jsme ztratili, než jsme všechno spravili. Sedlo, světlo, pumpování, taky kostí rozhýbání. Od rána mě loupe v kříži - šedesátka už se blíží! Konečně jsme na cestě, jazyky až na vestě.
Od Landeku do Koblova stezka nová, asfaltová. Krásně se to po ní jede, Odra svoji píseň přede. Šlapem přes most ke Ká dvojce. Pach z koksovny kroutí nosem. Místo mléka, strdí, strašně to tam smrdí! Kolem haldy, Ostravice, třikrát hurá cyklistice! Muglinovský most spatříme a pak pod ním projíždíme.
Stezka parkem pokračuje, pohled k řece obnažuje. Někdo si tu nohy koupá, racek v rozletu se houpá. Dál po lávce až k radnici. Tam padáme na zadnici u „Pykové dámy“. Zmrzka! Hurá, na ni! Odpočati, osvěženi, nutíme se k cestě zpět. Po Sadové do Přívozu, jak je malý ten náš svět.
Na obzoru mostu oblouk smeká k Petřkovicím klobouk. V duši hudba rajská. To je naše Prajzská! Kolem Jana, kolem hřiště, kam se vydáme zas příště? Kola kopcem tlačíme, unaveně funíme. A jsme doma. Přilby dolů, sláva šlapacímu kolu!
Z únavy se vyspíme a zase se těšíme…
