Zelo zelo

Kam se hrabe pan Nekvasil!

Jo, Jitko, přesně takhle se to stalo!

opravdu úžasné, to bych fakt dohromady nedala - hodnotím za jedna

Báseň mi stylem trochu připomíná prokleté básníky, což není moje oblíbená poezie. Na mě moc drsné.

Já si to vyložila tak , že básník přirovnává svůj žaludek k hrnci- málem se poblinkal/ nakouklo jídlo/bylo mu špatně a tušíme proč....O živočišnosti básníka nevím.

Pane Oldřichu, je dobře, že rozumíme ještě legraci a recesi...ale ty Vaše homonyma mne docela vyděsily...takže, tvorbě zdar !!!...)))

Teda, paní Vando, úplně jste mne ohromila svým rozborem, hodně jsem se bavil a děkuji. Dokonce bych většinu vašich závěrů přijal (a neřeknu kterých ano a kterých ne). Ale samozřejmě - je to prostě velká hra s češtinou, s tzv. homonymy (dvojice slov se zcela různými významy), hledání, vymýšlení děje, prostě se narvat do formy, kterou jsem si předem zvolil. Chystám další, už ne tak rozverné...

Vážený pane Oldřichu, tato skvělá, zdá se, rozporuplná báseň je další ukázkou Vašich širokých tvůrčích metod. Nutí mne, podívat se na Váš profil, neb mám siestu, tudíž čas a dobrou náladu… Báseň je psána subjektivní formou a zásadně se liší od zdejší tvorby. Vaše forma tvorby je tak zvaně hravá a nepostrádá prvky originality.. Z vaší básně čiší nejenom živočišná chuť k jídlu, ale i chuť k běžnému, možná staromládeneckému životu? Či naopak zhmotňuje autentické zkušenosti s léty prožitými po boku švarné kuchařinky? Jsem malinko z básně rozpolcená, vím, moje chyba..:)… Jak se zbavit jejího dráždivého vlivu na organismus i psychiku? Předpokládám, či si dokonce troufnu tvdit, že jste muž s básnickým střevem, kterého trýzní občas nesnesitelný hlad a chuť někoho zakousnout. Jakékoli libé i nelibé pachy vás zřejmě uvádějí do transu. Nedivím se Vám !! Jste citlivá duše, prožívající každý okamžik na 100%... Z veršů i fota se skutečně na nás line vůně knedlo-vepřo-zela….až pohltí nás zcela !!...:)) Váš neklid se společně s naším neklidem a zvědavostí v závěru básně stupňuje, graduje, objevují se dokonce prvky paniky až hrůzy….a nedivme se pak autorovi, potažmo nám, že vyúsťuje v uchopení skleničky. Jedné, druhé, třetí….Tak na zdraví, pane Oldřichu Ne všechny Vaše myšlenky jsou zde myšleny žertem…)) nabádají nás všechny, zamysleme se nad sebou !..:)) Myslím, že jste se touto tvorbou zařadil rázem mezi prokleté básníky. Mne jste ovšem docela pobavil….:) a du si koupit pěkně prorostlou, vepřovou krkovičku..:)

Vypadá to, že stále ještě slavím - oprava vepřové a špalíčky :))

Po obzvlášť veselém Silvestru jsme vždy ocenili vekřové výpečky s bramborovými škalíky a zelím. Hádám, že i vás tenkrát postavil tento pokrm na nohy, a v tom případě je tato óda namístě.