Ó sedmičko, sedmičko!

Ó sedmičko, sedmičko!

11. 9. 2016

Beskydská sedmičko,
už nikdy více,
bylo to překrásné a bylo toho dost...

 

 Další ročník Beskydské sedmičky je za mnou a  pro mě dopadl podobně jako vloni, diskvalifikací. Skončily jsme na 45 kilometru kvůli zdravotním problémům o třicet let mladší parťačky Jany. Vytvořily jsme tým s názvem Pozemní veverky a naším cílem bylo dosáhnout času 21 až 22 hodin. Jana běhá dogtrekking, takže se nabízela  poměrně velká naděje na úspěch.

Vše dopadlo úplně jinak. Závod začínal v pátek 2. září.  V pondělí před závodem si Jana zvrkla kotník a nastaly komplikace. Do čtvrtka jsme nevěděly, zda nastoupíme. Abych řekla pravdu, bylo mi to celkem jedno. Jednak proto, že jsem neměla natrénováno podle svých  představ a  jednak proto, že jsem v letošním roce zažila několik zvratů, které ovlivnily můj postoj ke světu. Pochopila jsem, že štěstí se neměří výhrou v závodě. Od ledna se starám o invalidního bratra a  naučila jsem si vážit života. Na hádky a konflikty o zbytečnostech se snažím dívat s nadhledem.

Tajně jsem doufala, že letošní sedmička se obejde beze mne, jenže Jana je nezmar,  něco podobného  jako já. Nechtěla mě zklamat, nohu si zafixovala, trasu jsme při registraci změnily z původních sporťáků (95 km při převýšení 5470 m) na  hobíky ( 86,4 km při převýšení 5052 m) a společně se dohodly, že naším cílem vzhledem k zdravotnímu handicapu bude dojít ve slušném čase. Žádné další ambice. Po startu přesně ve 22:00 z třineckého náměstí nastal jako obvykle pětikilometrový úprk pod sjezdovku a lezení nahoru. Jana se zatejpovanou nohou se vyškrábala na Velký Javorový půl hodiny po mně, pak se šlo dolů do Řeky a opět nahoru po další sjezdovce. Při seběhu do Krásné Jana spadla a přisedla si poraněný kotník. To už jsme musely tempo hodně zvolnit.

Po sestupu z Lysé  jsme v Ostravici o trochu více prodloužily  přestávku, Jana se nacpala práškama, aby přehlušila bolest. Byly jsme zhruba v polovině závodu. Po dalších dvou kilometrech jsme musely přehodnotit situaci a pomalu se vrátit zpět do Ostravice. Prášky nezabraly a hlavně i kdyby se Jana nakrásně dobelhala na Smrk, nevím, jak bych ji dostala dolů. Jak se později ukázalo, ukončily jsme závod v pravou chvíli, protože měla natržené vazy. Skončily jsme na čtyřicátém pátém kilometru, převýšení 2474m. Více na: http://www.movescount.com/cs/moves/move121533012.

Zkonstatovala jsem, že podobné extrémy snáším čím dál hůř. K ránu mě při monotónním úseku na asfaltové cestě do Krásné přepadly halucinace. Spadané listy na cestě se měnily postupně ve vlnící se karty a něco šeptaly. Bála jsem se zavřít třeba jen na malý okamžik oči, abych  neusnula a nezranila se. Halucinogenní stavy jsem zažívala poprvé. Vysvětluji si to extrémní únavou z nevyspání, jelikož jsem den před závodem spala po noční kvůli bratrovi sotva  hodinu a půl. Když jsme přešly na seběh po lesní kamenité cestě, halucinace zmizely, ale já se strachovala, jaké další překvapení mi přichystá vyčerpaný organismus další noc. Nevím, jak by to se mnou dopadlo, kdybychom pokračovaly, protože dle našeho tempa jsem předběžně spočítala příchod do cíle nejdříve o další půlnoci.

Aby člověk dosáhl úspěchu v tak těžkém závodě, nestačí být jen pořádně natrénovaný, musí se sejít  spousta faktorů a příznivých okolností. Mít výbornou fyzičku a dobrého parťáka je základ,  nesmí však chybět trocha štěstí, které mně poslední dva roky chybělo.

Beskydská sedmička

 

Na druhou stranu, když to shrnu, statistika není špatná. Zúčastnila jsem se celkem sedmkrát. Z toho:

1x první místo (2010)

2x druhé místo (2011, 2012)

1x čtvrté místo (2014)

3x diskvalifikace:  2013 (moje zranění), 2015 (zkolabování parťačky), 2016 (zranění parťačky).

 

 

Video je z vyhlášení vítězů z roku 2012, kdy jsme obsadili s mým parťákem Otou v kategorii sport mix nad 50 druhé místo.

 

Každopádně letošní ročník byl zároveň mým posledním.

 

 

 

 

 

 

Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lidmila Nejedlá
Ilonko, jsi borec! Sportu zdar a buď fit!
Ilona Erika Kolář
Zuzka P.: najít cestu k vlastnímu poznání mi dalo docela velku fušku. Hledala jsem a hledala, až jsem zjistila, že všechny otázky na mé odpovědi jsou uvnitř sebe sama. Od tak moudré ženy, jako jsi Ty, mě pochvala moc těší. Ivana K.: Ivanko, já sportuji celý život, zkoušela jsem všechno možné a zjistila, že moje největší síla je právě při extrémech. Stres to odbourává automaticky, krásně se vyčistí hlava a člověk může fungovat v každodenním životě opět naplno.:) Eva B.: Sport určitě nevzdám, stejně musím trénovat kvůli výstupům v horách. :) Eva M.: :)))) Hana R.: :))))
Hana Rypáčková
Jsi dobrá. Palec nahoru.
Eva Mužíková
Ilono jsi obdivuhodná.....
Eva Balúchová
Ilono,obdivuji tě.Škoda,že to nevyšlo,ale je dobře,že si uvědomuješ priorityZdraví především.Však už jsi nejednou stála na stupních vítězů. Podle tvých příspěvků vím,že sport nevzdáš,tak přeji hodně štěstí a další úspěchy a radost z nich.
ivana kosťunová
Ilono, slova docházejí, neznám nikoho, kdo by tohle dokázal. Přeji vám výdrž. Uvolňujete tím každodenní stress ?
Zuzana Pivcová
Už jenom to, že jste se přihlásily do takového závodu a stanuly na startu, je hodno obdivu. Člověk by měl počítat se vším, pak nemůže být zklamán. A Tys to vzala jako správná sportovkyně a navíc parťačka. Jsi opravdu pozoruhodná bytost, která má za sebou dlouhou cestu k vlastnímu poznání. Vyplatilo se to. :-)
Ilona Erika Kolář
Anna Č.: Aničko, kdy se sportuje celý život, tak už člověk má nějakou tu zodpovědnost a hlavně jen tak něco s ním nezamává. Mnohem horší než příprava na takový závod je ale problém s bratrem, kdo to nezažil, nepochopí. Raději bych běhala od rána do večera. Nasďa Š.: Já už mám v plánu něco jiného, hlavně aby sloužilo zdraví. Libor F.: Děkuji.:) Marie S.: My byly také přihlášené do té delší. Ono už je to pak podle mě jedno. Lysá je začarovaná. většina mívá krizi buďto před Lysou nebo právě po Lysé. Nejhůř jsem byla na tom byla po psychické stránce vloni, protože jsem byla dobře natrénovaná, šla jsem tam vyhrát, tipovala jsem čas maximálně do dvaceti jedna hodin, ale bohužel mě tam zase zkolabovala parťačka, která totálně podělala přípravu. A bylo po závodě.
Marie Seitlová
Ilono obdivuji Vás, je to velmi namáhavý závod. Letos to šel můj vnuk, chtěl vědět jaká je B7. Dali si ale delší trasu /95 km/, pak trochu litovali. Ale ušli to za 26 hodin. Dole pod Lisou měli krizi, ale nakonec pokračovali. Kluci sportují, ale nic extrémního. Jsem ráda, že to ve zdraví došli.
Libor Farský
Mám jen slova obdivu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.