V klidu lezeme do autobusu a těšíme se na dnešní výlet. Dnes máme na programu Goteborg. Zde se tomuto městu říká Amsterodam severu nebo Malý Londýn. Ale také „brána obchodu“. Veškeré zboží, které se tu vozí z Asie, jede nejdříve do Göteborgu. Je to město studentů, zeleně a tramvají. Blížíme se k městu.Z dálky vidíme universitu-budovu ve tvaru rtěnky.
Nejdříve vcházíme do Rybího kostela. Je to vlastně rybí trh v budově podobné kostelu. Pohled na nejrozmanitější zboží, ale také i ceny, nám mnohým tak trošku vyráží dech. Ale co nás udivuje - jaksi není cítit rybina. Příjemné prostředí, příjemný vzduch, to nám dovoluje si vše řádně prohlédnout. Závěrem si skoro všichni kupujeme obrovskou bagetu naplněnou krevetami a rybami, která nám byla doporučena.
Na kamenech Smetanovy zátoky bagety s chutí jíme. Pozor musíme dávat na mořské racky. Ti jsou tak otrklí, že bez ostychu jídlo člověku ukousnou až u pusy. Program je bohatý, chceme vidět a poznat co nejvíce, takže míříme do městského lesoparku. Zde je opravdu nač se dívat. Škoda, že se losi ve svém výběhu trochu schovávali a nebyli ochotni se ukázat v celé své kráse.Máme možnost rovněž navštívit muzeum Volvo a expozici živé přírody v Universeu. Všude bylo nač se dívat. Zůstala nám v hlavě spousta vzpomínek.
Někteří dokonce jdou i do zábavného parku Liseberg. Dnešní výlet se vydařil.
Večer ti, co nejsou unaveni, opět sedají k vínečku, kytaře, kartám či jen tak k pokecu. Noc je ještě mladá.
Další den je vycházkový. Po krátké cestě autobusem se vydáváme na procházku přírodní rezervací Dumme Mosse. Někteří si netroufají - jedni z obavy o své zdraví, jiní z pohodlnosti, a zůstávají v autobusu. My ostatní, kteří toužíme něco zajímavého vidět, se vydáváme na cestu. Jdeme po dřevěných deskách, kolem nás rašeliniště. Zajímavá příroda, zajímavá květena.
Pomalu vycházka končí. A nás čeká obrovské překvapení. Před sebou vidíme príma místo, kam chodí odpočívat celé rodinky. Vidíme zde ohniště, kde si každý může dle chuti třeba opéci párky. My to dělat nemusíme. Za nás to udělal nás pan vedoucí. Zatím, co jsme si prohlíželi krásnou přírodu, on s ostatními dojel za námi. Na ohništi se svou paní opékal vuřty, které nám pak s úsměvem nabízel.
Prý za ochotu se hýbat. Přestože řekl, že vuřty jsou jen pro ty, co šli, ne pro ty, co se vezli, našli se takoví, kteří toto nechtěli slyšet. Ale už jsme zvyklí na reakci některých z nás. No a vedoucí sice kroutí hlavou, ale mlčí. Prý mu nestojí za to se rozčilovat a ničit si zdraví pro cizí blbost.
Odpoledne je odpočinkové.
K vidění i další dny bylo ažažaž. Navštěvujeme Jönköping, kde kromě prohlídky města máme možnost jít na exkurzi do Sirkárny či navštívit Husquarnu.
V obchodním centru si můžeme nakoupit známý citronový pepř, brusinkovou marmeládu či čokolády,,, V městském bazénu Rosenlundbadet se můžeme vykoupat. Ti, co o koupání nemají zájem, jdou se projít do krásného Rosaria či si omýt nožky v blízkém moři. Vše velice zajímavé!!
Další den jedeme do Kadaně. Dánové,tvrdí, že je zde nejspokojenější život v Dánsku, ale i Evropě.
Procházíme se městem, koukáme na Malou mořskou vílu, nasedáme na loďku a okolí si prohlížíme při projížďce vodními kanály.
Po projížďce si ještě každý má možnost prohlédnout část tohoto velkého města.
Pak z čistého nebe začíná obrovský liják . Ti, co nemají sebou deštník, mají smůlu. Mezi ně patřím i já. Svůj deštník dávám manželovi! Zcela promočeni spěcháme k Tivoli, nasedáme do autobusu, dle možností se převlékáme do suchého a vyjíždíme. Cesta míří domů.
Náš pan vedoucí nám dává další zajímavé informace. Dozvídáme se třeba, že ve Švédsku nemají ploty. Psi jim neutíkají. Pes má čip, stejně jako kočka. Existují zde psí školky. Když je doma sám, tak ho páníček ráno odváží mezi kamarády. Pes se domlouvá ocasem. Proto je nekupírují.
Člověk velmi lehce zabloudí. Proto se musí umět orientovat. Švédi jsou nejlepší v orientačním běhu!
Ve Švédsku neexistuje celoživotní vězení. Švédi mají domácí obojky.
I za rychlou jízdu může jít Švéd do domácího vězení. Pak má čip.
Ve Švédsku žije asi 60 národností. Informací jsme dostali ještě mnoho. Dovolená končí, přijíždíme do Čech a běžný život opět začíná.