Památník
FOTO: archiv autorky

Památník

7. 10. 2016

Na poslední sraz třídy ze základky jsme si měli přinést památníky. Stále se dohadujeme, kdo s námi do jaké třídy chodil (stále nás prohazovali) a památníky to prý ukáží. Našla jem ho chudáčka malýho ušmudlanýho mezi vysvědčením ze školy a hudebky, diplomy, indexy a žákajdami. Ještě to naposledy zajímalo bandu vnoučat, hlavně vysvědčení a žákovské knížky rodičů.

Bylo to nakonec veselé setkání, místo nudných fotografií ohmatané památníky, dost lidí je uchovalo a považují si je. Také jsme se dost zasmáli. Ale měla jsem se čím v životě řídit.

Jen z mého cituji:
"Uč se pilně, ráda pracuj, važ si let svých mladých, v kolektivu tadost hledej, chraň se přátel špatných." (Můj tatínek)
"Bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádru !" (paní učitelka Žejdlová s Nerudou).
"Život je jako karneval, kde obličej halí masky a roušku z tváře odtrhne jen trochu čisté lásky." (Paní učitelka Kovaříková , která čichala k růži).
"Nehledej štěstí okolo sebe, najdeš jej v čistotě myšlenek svých, v celém své žití vždycky buď pevná, život má mnoho chvil dobrých i zlých." (S Věrkou se stále vídáme).
"Kdo v cizině štěstí hledá, smuten spěje záhy spět, co nenajdeš v rodné zemi, nepodá ti širý svět." (Jana prodává v trafice, když jdu na zahradu, stavím se).
"Zlo a dobro jest jako ozvěna. Jednou je vykonáš a třikrát se ti vrátí." (Jarda mi vždy ochotně poradí a opraví fiátka).
"Podáš-li slabému ruku a hladovému chleba, nejspanilejší květy ti v srdci vyrostou." (S Martou se potkávám na městě)
"Buď radši skromnou fialkou, jež skrývá něžný kvítek v mech, než pyšnou růží, která však houpá svou krásu na trnech." (Hokejista Jirka, jak jsme mu fandili a z nemocniční dílny mi ochotně dával hobliny pro křečky).

Hodně zápisů je o tom, jak je krásné mít rodiče....U kluků se probouzely city...A Jirka, který to měl ve škole fakt těžký, ministroval v kostele a dost si na něm někteří kovaní zgustli, napsal: "Nejkrásnější chvilka života, když sedíš ve škole." Měli hospodářství, hodně dětí a museli tvrdě pomáhat.
Myslím, že jsem se tatínkovými radami řídila a snažím se žít i nadále podle rad svých dětských přátel.

Také máte památník?

škola vzpomínky
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Haničko, je to kouzelné. Nemohla bys ještě navázat pokračováním?
Naděžda Špásová
Hanko, při pohledu na fotku jsem se lekla, jestli jsme spolu nechodily do školy. Mám totiž skoro identickou fotku. Památník už asi nemám. Pamatuji si, že byl takový malý. Panebože, to už ani není pravda. *****
Zuzana Pivcová
Jako dítě školou povinné jsem památník měla, to snad měly tehdy skoro všechny dívky. Pak jsem si z určité recese obstarala ještě jeden v dospělosti, když jsem začínala učit. S tím jsem ale záhy skončila, protože dospělí lidé se už zdráhali mi do něj něco psát.
Oldřich Čepelka
Památníček jsem si nevedl. Ale citáty a moudra jsem životem nasbíral. Třeba na gymnáziu jsem měl trochu pochybné: Dají-li vám nalinkovaný papír, pište napříč (J. R. Jiménez). Prostě postpubertální vzpoura. A naopak ve zralém věku jsem si formuloval jedno ze svých vlastních: Když ti je nejhůř, pomoz druhým. - A víte, že to pomáhá?
Jarmila Komberec Jakubcová
Paní |Hano váš článek s fotkami mně hodně zaujal a líbí se mi toto téma. Našla jsem si svůj památník kde mám podobná povídání s obrázky. Děkuji za připomenutí našeho dětství. Dávám 5 hvězdiček, ale článek je na víc.
Marcela Broumová
To je mi hezké téma. Hanko, která jsi? Punčocháče jsou skvělé. Obrázky v památníku mám hodně podobné. Mě tatínek napsal " Obracej se vždy ke slunci a stíny zůstanou za tebou zanechány". Kluci mají také památník, tedy tatínek má vojenský, je tam spousta vtipných kreseb.
Hana Šimková
Já mám památník i mé maminky. Někde ho najdu.
Karel Boháček
Jsou památníčky doménou dívek, nebo znáte i kluky co vlastní památníčky ?Já tedy ne - a nebo se za to stydí ?
Jarmila Fialová
Zajímavé - moje máma se jmenovala J.Ortmannová,příbuzné máme ve Strakonicích a okolí,vlastně i učitelka byla.
Jana Šenbergerová
Další hezké téma, i když trochu nostalgické. I fotoukázky jsou hezké. To Hana Marčalová netušila, kdo všechno si její přání přečte po 61 letech. Určitě někde památník mám, jen ho najít. A to nebude v mé "haraburďárně" snadné.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.