Zážitek roku 2016: Můj rodný dům
Ilustrační foto: pixabay.com

Zážitek roku 2016: Můj rodný dům

27. 12. 2016

Můj rodný dům má skoro 100 let. Vyrostly v něm 4 generace lidí. Bez přepychu, bez vymožeností, bez většího soukromí. Veškerý život rodinky se odehrával v kuchyni, kde se topilo uhlím a dřevem a od 60tých let tam také bylo jediné umyvadlo v domě. Do té doby jsme chodili pro vodu ke studni k sousedům. My totiž vinou války, kdy tam někdo naházel něco, co potřeboval schovat, měli ve studni jen vodu užitkovou. No, maximálně na zalévání zahrádky. Ani na praní se nehodila.

V domě byl dále jeden studený sklep, kde se ale dobře uskladňovala zelenina či ovoce. V zimě, když jsem šla spát, musela jsem si nejdříve na kamnech ohřát cihlu, tu zabalit do šátku či pleny a rychle s ní utíkat do postele, abych si mohla ohřát nohy. Koupali jsme se až do poloviny 70tých let v kuchyni. V jedněch neckách. A pěkně postupně od nejmladšího člena po dědečka.

Když jsem šla na záchod, oblékala jsem se jako na hory. Pak si ještě ohřívala zadní část těla o horká kamna. Tenkrát nám to jaksi nikomu nevadilo, brali jsme to jako samozřejmost, později jako, že to už to holt jiné nebude. Když přišla návštěva, vždycky jsme byli rádi, když nemusela na WC. Náš záchod byl totiž suchý. Nevím, kolik lidí toto zažívalo, ale já  s manželem, mí prarodiče, rodiče i naše děti - hezkých pár let. Ale důležité je, že jsme se měli všichni hrozně moc rádi.

Loni se začalo něco měnit. Naše obec konečně rozhodla o kanalizaci i na naší cestě - podmínkou bylo připojení všech 8 domů v ulici. Kanalizace se řádně zkolaudovala a my stáli před otázkou "Co dál?" Protože se maminka, která v domě bydlela, této změny nedožila, dům byl obydlený námi jen občas, bylo rozhodnuto. Sháněli jsem nápady, jednou u piva našli ochotného človíčka. Slovo dalo slovo a on nám slíbil, že nám udělá slušné sociální zařízení. Ale kde? Ve sklepě je zima, navíc obavy z povodní a v neposlední  řadě i celkem hodně schodů. Nepřipadá v úvahu. Zůstalo jediné řešení. Zrušit špajz a tím vlastně i úložný prostor. Opět bylo rozhodnuto!

Během 3 týdnů jsme měli nové vodovodní trubky, připojení na kanalizaci a hlavně - slušné sociální zařízení.

A pak přišel den D. Můj snad největší zážitek letošního roku. Mohla jsem jít do nové místnosti bez kožichu, nemusela jsem spěchat a hlavně, mohla jsem po sobě spláchnout. Možná  je toto pro někoho k smíchu, ale ten, kdo toto zažil, mne určitě pochopil.

 

Soutěžní příspěvek na téma "Zážitek roku 2016". Jaký byl pro vás rok 2016? Zažili jste letos něco mimořádného? Byl to pro vás pozitivní rok nebo máte za sebou spíše negativní zkušenost či událost? Vložte i vy do soutěže svůj příspěvek a vyhrajte velkokapacitní flashdisk. Více informací o soutěži včetně pravidel najdete zde.

 

Zážitek roku 2016
Hodnocení:
(5 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ilona Erika Kolář
Suchý záchod jsme měli na chatě a já tam nechtěla chodit, vždycky jsem odbíhala do lesa.Kvůli tomu záchodu jsem tam, když byla zima, odmítala jezdit.
Dagmar Bartušková
Hano, tak to si vůbec nedovedu představit. Měli jsme komplet koupelnu i se záchodem. Vzpomněla jsem si ale, že nás jedna spolužačka, která bydlela kousek za naším městem, pozvala na masopustní průvod v jejich vsi. Doma měli také suchý záchod. Byla zima, a bylo to kruté. Ale hlavní bylo, že byl.
Eva Mužíková
Kdybych napsala jak to bylo u nás, opakovala bych to, co zde bylo již několikrát napsané. Sucháč s natrhanými papíry z pytlů od obilí / au au, ty nezměknou, ať se snažíš sebevíc/, v zimě u dětských postelí nočník, koupání postupně a nakonec ve vodě od mýdla namáčení prádla.... ale, bylo to krásné období a nejen proto, že jsme byli mladí....Děkuji Hani za vyvolání vzpomínky:))))
Marie Novotná
I u nás to bylo tak.Hezky jsi to sepsala .Díky za to.
Dana Kolářová
Hanko, ať vám všem největší zážitek letošního roku přináší jen samé radosti bez starostí.
Soňa Prachfeldová
Hanko, jako bys psala i o našem domě. Chodilo se s kbelíkem splachovat, do kuchyně se dala plechová vana v sobotu, voda se hřála na kamnech. To bylo slávy, když se v prádelně v takovém výklenku dosadila vana, zatopilo se pod kotlem a my se mohli vykoupat mimo dům. A přesto dodnes mám v nose tu vůni domova, zejména sobotní, kdy maminka umyla schody- tehdy byl jen sapon, bylo většinou nějaké sladké jídlo a polévka a celý dům voněl čistotou. A láska k domkům u mě zůstala dodnes. I když přestavovat ze starého, je náročné a nekončící !
Eva Krausová
Hani, je krásné mít svůj rodný dům. Má maminka v podobném bydlela s rodiči, mrzla tam také nejen na WC, v pokoji, kde spávala měla zelená kachlová kamna. Děda měl i koně, povoz. Bohužel se domy na tom místě zbouraly tuším kvůli těžbě... V obci Vrskmaň na šachtě. Jsou to ale krásné vzpomínky na babičku, na její kuchyň s mucholapkou/kterou nemusím/, rybíz, angrešt/který se dnes už nevidí/ a rebarboru na zahradě. Nostalgie a vzpomínky díky vyprávění mé maminky.
Hana Rypáčková
Hezky, něco o trubkách jsem zaslechla, když jste to řešili... Také z dětství mám suché záchody oblíbené.Škvírou já neviditelná pozorovala jsem cvrkot na hnoji a na dvoře. Na zahradě máme sucháč stále a neodpustím si nechat si škvíru a sledovat okolí....Jednou vnučka při týdenním pobytu /jako v pustině/ žadonila, kdy už půjdem domů /nechtěla na sucháč/ . Dostala tedy starý hrnec pod jabloň. Pak už to dala...
Marie Ženatová
Vyrostla jsem v takovém starém vesnickém gruntě na vesnici, kde byl stejný studený záchod, při koupání jednou za týden se postupovalo také od nejmladšího po nejstaršího - bylo nás celkem šest, takže ten poslední už se koupal ve vodě černé, voda se nosila v kýblech ze studny a když bylo vody málo tak jsme pro ni museli chodit až na náves dost daleko. Když bylo vody úplně málo tak jsme v zimě dávali do velikých hrnců na kamna sníh, který se rozpouštěl a tato voda se pak dávala zvířatům. Prádlo jsem vozila na trakaři k blízkému hloučku a tam se máchalo, bílá prostěradla jsem pokládala při sušení na trávu - hezky se vybělila, ještě i pleny na naše první dítě jsem tam jezdila máchat a musím přiznat, že byly hezky bílé - ale to už je moc a moc let. Letos tento teď už krásně opravený rodný dům bratr prodal, tak mi zůstaly alespoň ty vzpomínky... Ale když je vyprávím svým vnoučatům, tak mi nejstarší vnučka klidně s úsměvem řekne, že jsem žila v době mamutů a mne to také skutečně tak někdy i připadalo...
Zdenka Jírová
Podobně žila i moje babička v chalupě, kterou jsem zdědila a celou jsem ji nechala přestavět, hlavně to WC a malou koupelnu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.