Zážitek roku 2016: Vzpomínky na Itálii II
FOTO: autorka

Zážitek roku 2016: Vzpomínky na Itálii II

31. 12. 2016

Itálie v pošmourných mlhavých dnech vystupuje ve vzpomínkách stále naléhavěji, jako připomínka, že se zase můžeme těšit na léto. Pod jižním sluncem se nachází vždy plno silných zážitků.

Bolognu opouštíme neradi, ale s vidinou dalších neopakovatelných dobrodružných, ale i romantických prožitků.Teď konečně překročíme hranici Toskánska. Záměrně volíme cestování mimo dálnici. Pod koly našeho auta se červená cesta a kolem se předvádějí kopce jako zelené homole cukru. Kdesi v dáli vykoukne lom se zeleným mramorem. Předzvěst bohaté a barevné architektury ve Florencii. Kolem dokola vinohrady, olivovníky a cypřiše.

Florencie

Dáma a veselá holka zároveň. Na malebném náměstí, v těsné blízkosti Dómu, zpívá světoznámé Svaté Marii světoznámé operní melodie pěvkyně v sexy tričku. Do toho se rozezní mohutným hlasem zvony oznamující nádherný podvečer nedělního dne. Pěvkyně pěje v rytmu zvonů, zvony jásavě odbíjejí a na tu všechnu krásu kolem zírá z druhého patra přilehlého domu bílý pudl se slunečními brýlemi na svém psím nose. Ano, mají tady všechno nepostradatelné vybavení pro "Cani i gati", tedy pro psy a kočky.

A pak je tu také David. Vidím "Ho" a jsem postižena fotománií. Já s Davidem, David se mnou. Z profilu, enfasu... Ale není tu zdaleka sám. Okolní galerie střeží takových "hvězd" nepočítaně. Nejbližší z nich galerie Uffizi.Odpočíváme ve stínu soch a kocháme se. 

V nedaleké tržnici vybírám hedvábný šátek. Jeho barvy jsou jásavé jako celá Florencie. Tak tedy sbohem, či na shledanou?

Prato

Město s bohatou historií a čínskou současností. Od 60. let 20. století tu žije poměrně velká komunita Číňanů. Kam se poděly voňavé pizzerie a útulné kavárničky? Na historické dlažbě korzují šikmoocí "Italové" s kočárky. Pod bazilikou s jedinečnou vnější kazatelnou, na náměstí stvořeném pro kavárenské stolky, je pusto. Čínský "kolorit" prosakuje na promenádu mezi renesančními paláci. "Původní" obyvatelé mají ve tváři spíše zarputilý výraz. "Lehkost bytí" se vytratila spolu s křupavými pizzami.

Hotel Miro

v městečku Calenzano,15 km od Prata, působí velkolepým dojmem. Rozlehlé chodby, prostorné parkoviště, velký pokoj s pohodlnou koupelnou. Jen hosté jaksi chybí. Parkoviště zůstává tajuplně prázdné, stejně jako chodby, na kterých se jednoho dne objeví jakési podivné společenství Číňanů, které však za pár hodin zase zmizí. Ve velké snídaňové hale. která by pojala padesát hostů najednou, sedíme opuštěně jen my dva. U baru stojí "v pozoru" obsluhující personál. Poměr sil je vyrovnán. Dva na dva. Byl by to námět na horor. Tak raději rychle někam, kde to opravdu žije.

A to je Pisa

Není třeba ji dlouze představovat. Její "povedená" šikmá věž je známá na celém světě. Podle toho to tu taky vypadá. Největší atrakcí je pořídit foto "Jak podpírám věž". A všichni tedy "podpírají" věž! Balancují na zábradlí tak, aby se v hledáčku jejich dlaň spojila se šikmou zdí věže. Tak já si ji taky podepřu! Výsledek je dokonalý. Věž takto usilovně a s patřičným nadšením podpíraná vydrží v této obdivuhodné poloze ještě věky.

Siena

ukrývá své půvaby hlouběji v toskánské krajině. Pak z ní vystoupí jako zázrak. Zázrak v barvě sieny pálené. Najednou odhaluji tajemství názvu barvy, který se usídlil kdysi v mé dětské hlavě. Siena pálená dominuje na exkluzívním náměstí "del Campo". Svažuje se v podobě svatojakubské mušle k radnici, s věží vysokou 90 m, v pruzích z červené cihlové barvy, které se u nohou radnice stýkají. V "mušli" posedávají skupinky turistů a vstřebávají dojmy. Nádherný a neobvyklý zážitek v planoucím toskánském slunci!

Honosná katedrála Duomo Santa Maria je zjevením jako z pohádky. Reliéfy, dokonalé fresky, a obrazy na mramorové dlažbě. Oči opravdu přecházejí. Sieno, sieno pálená, budu na tebe dlouho vzpomínat!

San Gimignano

Naše poslední zastávka na pouti Toskánskem. Symbolem jsou tak zvané rodové věže vysoké až 54 m. Ze středověku, kdy se movití obyvatelé mohli "přetrhnout", kdo postaví "tu vyšší", se jich zachovalo "jen" čtrnáct z původních dvaasedmdesáti. K čemu jim asi sloužily? Zřejmě to byl jen takový projev jejich "našich furiantů". Každopádně se právě ony staly lákadlem pro turisty. Už zdáli vás ohromí a následně přivábí neobvyklé panoráma věžatého městečka, dávajícího na odiv své přednosti na kopci vysokém něco přes 300 m. Vystoupáte historickými uličkami nahoru a obklopeni nezvyklým počtem věží, vychutnáváte atmosféru tohoto malého klenotu v náručí Toskánska. Středověkou kulisu dokreslí první bouřkové mraky. Loučíme se narychlo, v neblahém očekávání věcí příštích.

Poslední noc v tajuplném hotelu a vracíme se domů. Teď už po dálnicích.Tisíc kilometrů dlouhou cestu přes hory a doly zvládáme hrdinně "na jeden zátah". 

Uléhám se slovy básníka: "Bylo to překrásné a bylo toho dost." Alespoň pro tentokrát.

cestování Zážitek roku 2016
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Magdalena Klosová
Děkuji,dělá mi radost,když reagujete,cítím,že se dělím o zážitky,které jsou vám také blízké.Zdenko,miluju film Prázdniny v Římě.Vždy,už 50.let,co jsem ho poprvé jako 16 letá viděla,mě baví a dojímá.Také se ráda ve filmech ocitám na místech,která znám.MM
Zdenka Jírová
V Itálii je hodně míst, která bych ráda navštívila, pro mne byl vrcholným zážitkem celodenní výlet do Říma. Miluji literaturu o staré Římě a tak jsem byla nadšená, že mohu chodit po stejné dlažbě jako římské legie při triumfálním pochodu.Shodou okolností jsem se v minulém týdnu dívala na 2.programu ČT, kde dávali Prázdniny v Římě a pak povídkový známý film s Lorenovou a Mastroianym Včera, dnes a zítra. Děj poslední povídky se odehrává přímo v bytě Lorenové, kerá v něm bydlí, když přijede do Říma.Mám ho vyfotografovaný.Mně vždycky dělá dobře,když ve filmu poznám místa, kde jsem někdy byla.Svou návštěvu Itálie jsem popsala ve svém článku o dovolené v Itálii.
Alena Vávrová
Dnes k ránu jsem v TV sledovala svoje oblíbené Velké vlakové cestování (nebo tak nějak) a také to bylo zrovna z těchto míst. V roce minulém jsem v kině shlédla film o Florencii, historii, památkách, umělec. sbírkách...Kdysi jsem zde měla být, ale nevyšlo to, CK zkrachovala. Tak to mám jako závdavek pro případ, že bych se tam přeci jenom ještě vypravila, Díky MM!
Zuzana Pivcová
V těchto mrazivých chvílích jsem se ráda rozehřála Tvým italským sluncem. zvlášť při vzpomínce na Florencii, Pisu, Sienu a S. Gimignano, kde jsme dokonce bydleli. Ale je to už přes 20 let, připadá mi to tak nedávno! Díky a vzhůru na další cesty!
Marie Magdalena Klosová
Děkuji,moji milí,a přeji pěkné zážitky v novém roce.mm
Dana Kolářová
Zajímavé vzpomínky.
Hana Rypáčková
Paráda, takhle se projít jihem v prosinci. Díky...
Hana Lancová
MM, vždy oceňuji Tvé trefné postřehy. Sever Itálie se mi velmi líbí a máme ještě hodně co objevovat. :-)))
Ilona Erika Kolář
Pěkné povídání z cest, škoda jen, že: ....bylo to překrásné, žel všechno má svůj konec,....
Naděžda Špásová
Magdalenko, ještě jsem ti zapomněla popřát do roku 2017 hodně takových krásných cest, štěstí a zdraví. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Tento týden končí dne 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A to bude také téma vědomostního kvízu tohoto týdne.