Poslední dobrý skutek
Ilustrační foto: Elena Valeriánová

Poslední dobrý skutek

1. 1. 2017

Je 31.prosince, 14.30 hodin a já s kamarádkami vyrážím na procházku k Labi. Mrzne. Stromy jsou ojíněné jak v pohádce Mrazík, lidé zachumlaní do šál krmí havěť na vodě. Povídáme si a sledujeme čilý ruch kolem.

Na protějším břehu, u samého kraje vody, seděla na zamrzlé hlíně labuť. Zamávala křídly, trochu se přizvedla a zase sedla. Zaujalo mě to. Upozornila jsem kamarádky, že se mi to nezdá. Labutě vždy připlují na krmení. Možná se zamotala do drátěného plůtku, který se zdálky zdál být těsně u ní. Možná přimrzla, nemůže se zvednout. Nebo má poraněné nohy, nadzvedá se, ale nepostaví. Holky, něco není v pořádku. Mám ty ptáky odpozorované, je zraněná nebo nemocná. Jdu k ní.

Přešly jsme mostek a pozorovaly ji. "Hele, labuť", pronesli kolemjdoucí a pokračovali v cestě. "Břeh je prudký, uklouzneš tam, počkej, třeba tady cestou zpět už nebude, jen odpočívá". Byla tam. Potřebuje pomoc. Kamarádka zalovila v telefonních číslech, sláva, má číslo do záchranné stanice. Je 16. hodin, Silvestr nesilvestr, pan Vaněk, pracovník záchranné stanice, byl ve chvilce na místě.

Na vhozené kousky rohlíku nereagovala, to jsme zkoušely i my. Záchranář vzal podběrák, přidržoval se plůtku a slezl k ní. Nadzvedla se, ale on ji okamžitě chytil tak, že nemohla roztaženými křídly mávat."Co má s nohama?", ptám se. "S nohama nemá nic, ale má zápal plic. Jak jste to poznal? Podívejte se, jak má červený zobák." A skutečně, labuť měla malinově červený zobák. Vzala jsem její hlavičku do dlaní a konejšila ji. Nesyčela, jen tlumeně káchala. V kufru auta seděla klidně a my se dozvěděly, že dostane antibiotika.

Teď sedím doma u horkého čaje a mám takový dobrý pocit, že jsme tomu tvoru pomohly v nouzi. Budu její osud dále sledovat. Asi máte dnes jiné starosti, ale já jsem vám to musela sdělit. Připiji si dnes i na zdraví té labutě.

Buďte všichni v novém roce šťastni a bez nehod.

 

 

Nový rok příroda
Hodnocení:
(4.8 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Lidmilko, jsi skvělá !!!!!!!!!! Mám málo hvězdiček.
Květuše Pinkasová
Lidmilko , nádherný článeček a Tvé dobré srdíčko ! Promiň nepodařilo se mi 5***** Já už to asi nebudu zkoušet . Už jsem to zkazila podruhé . Květinka
Lenka Hudečková
Lidmilko, jsi super, moc chválím Tvůj počin a poslední dobrý skutek za rok 2016....
Marcela Broumová
Lidmilko, chci být jako ty! Tady jsem navíc překvapená, že labuť může mít zápal plic a brát atb. Frajeři jsou i záchranáři.
Lidmila Nejedlá
Vážení přátelé, děkuji za komentáře. Jsme všichni stejní milovníci zvířat a to mě těší. Děkuji za tak krásná slova.
Anna Čípová
Krásný příběh, snad bude mít i dobrý konec. I vy, paní Lidmilko, buďte šťastná.
Dagmar Bartušková
Lydie, musel to být určitě dobrý pocit, pomoci takto bezmocné labuťce. Doufejme, že se uzdraví.
Zdenka Jírová
Také máme v našem parku každým rokem labutě. O jejich životních příbězích jsem už psala naposlady v článku Jak to chodí u labutí. Dotyčná rodinka je tam stále, ale 2 členové jí ubyli: jedno mládě z nám blíže neznámého důvodu od sebe vyhnaly na druhý, menší rybník a zpět ho nepustil.Druhé mládě už pravděpodobně odletělo jinam. Ten odstrkánek tam byl sám, až před Vánocemi u něj přistála cizí, samotná labuť a zůstala s ním, Bohužel, právě byly první mrazíky a ony zamrzly. měly poraněné nohy, od střepin ledu, ale to mládě už bylo velmi unavené. Naštěstí to uviděla paní Kollinová, která tam chodívá na procházku s pejskem, a zavolala s pomocí další paní pomoc u městské policie a ti zavolali hasiče. Ptáci byl odloveni a odvezeni k veterináři a pak by měli být převezeny do útulku pro divoké ptáky do Chomutova do zooparku.Oddechly jsme si, že to snad nakonec dobře dopadlo. Včera jsem tam šla nasypat labutím a moři divokých kachen zbytky chleba, na který se hladově vrhly.
Jitka Mošovská
Lidmii, při posledním odstavci mne vypluly slzy...
Jana Šenbergerová
Lidmilko, tobě děkuji a labuti držím pěsti. Věřím tomu, že kdo pomáhá, nezůstane bez pomoci, když ji sám potřebuje.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.