Určitě každý znás zná pořekadlo "na Hromnice o hodinu více". Ale co je to vlastně za svátek a jak vznikl? Je to tradiční označení svátku, který připadá v dnešním kalendáři na 2. února. I když to tak nevypadá, Hromnice jsou svátkem jara. Mimochodem, měsíc únor má název podle ledových ker, které se začaly lámat na řekách a unořovat do vody. Říkalo se, že se unořují, a tak vznikl názov únor.
Od druhého novoluní očekávali naši předci dle původního lunárně solárního staroslovanského kalendáře příchod boha Peruna. Byl představitelem plodivé síly a přicházel na pomoc nedávno narozenému mladému bohu Jarovitovi, aby mu pomohl zvítězit nad temnými silami a svrhnout vládu zimy. Jeho příchod byl očekáván v podobě jarního zahřmění. Jarním bleskem, jako dotknutím kouzelného proutku, se probouzela božstva a příroda se otevírala novému životu.
U starých Slovanů byla tomuto prvnímu hřmění věnována velká pozornost a byly s ním spojeny různé rituály. V Čechách lidé klekali na podlahu a líbali jí. Ve světnicích přemisťovali židle a stoly, na dvoře hýbali s vozy, mávali polním nářadím a před vraty zatínali do země sekery. To vše byly rituály na znamení, že Perun je osvobodil od zimního spánku. Lidé tak přicházeli Perunu na pomoc a vyháněli zlé duchy ze svých stavení.Údajně se tyto zvyky u nás dodržovaly až do konce 19.století.
Hromnice, jak jsem se již zmínila byl dnem, kdy se očekávalo, že jaro přijde co nevidět. Prý bývalo zvykem vyorat první jarní brázdu. Orba proběhla slavnostním způsobem a ozdobenými pluhy a nazdobenými zvířaty. Pluhy se pokřtily pálenkou a brázda se vyorala za doprovodu dívek. Do brázdy byly potom vkládány kousky chleba, aby země lépe rodila..
Jako děcko pamatuji, že na Hromnice křesťané "světily svíce". Takto v kostele před mší svěcené svíce "hromničky" se zapalovaly při bouřkách jako ochrana před bleskem. Světlo hromniček je prý zázračné. Hromnička se dávala nebožtíkovi do rakve. Její světlo potom svítilo dušičce cestou do nebe. Na Chodsku a Klatovsku lidé věřili, že ten kdo by o Hromnicích tancoval, ten by zemřel bez světla. V den Hromnic se nesmělo šít ani nic pošívat. Mělo se zato, že jehla přitahuje "boží posly" - blesky.
V tomto období se také začínají bahnit ovce (rodit) a nastává období jejich laktace.Na což se dnes již zapomíná, ale dříve byla ovce velmi důležitým hospodářským zvířetem a jejich chov zajišťoval lidem přežití.Dávaly maso, mléko a vlnu na oděv.Narození ovčích mláďat bylo tedy symbolem nového roku.
Zajímá Vás, jak dlouhá bude letošní zima, sledujte 2. února pečlivě počasí. Je-li jasno, svítí-li sluníčko, pak bude zima trvat nejméně dalších šest týdnů. Pokud je ale zamračeno a případně sněží či prší, potom lze očekávat rychlý nástup jara.
Mně spíše zaujal americký film "Na Hromnice o den více", kde je zmíněna zajímavá a do dnešního dne dodržovaná tradice, kdy k předpovědi používají sviště Ten pokud po zaklepání vyleze z nory a vidí svůj stín (tzn., že slunce svítí), pak zima potrvá minimálně dalších šest týdnů.
Uvedu jen jednu pranostiku : na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout".
Přeji všem brzké jaro - takové jaké máme rádi.
Použitá literatura: knižní archiv České tradice