Přepadly mě vzpomínky

Milá Magdalenko, poslední dobou přemýšlím, zda umí senioři ještě snít do budoucnosti. U Tvého článku jsem se skutečně zasnila, i když budoucnost není v nedohlednu. Ano, bylo to tak a byly jsme takové...takové poctivě na budoucnost natěšené. Díky.

Hezké a výstižné vzpomínání. Tehdejší HIT mody šusták, jsem si moc přála, nejvíc se mi líbil tmavě modrý, ale bylo těžké jej sehnat. Nakonec mi musel stačit zelený, který neladil barevně s oblečením a ještě se musela délka zkracovat.

MM, dobře jsi to napsala. Já jsem trochu mladší, ale ne o moc. V r. 67 mi bylo 14, ale starosti jsme měly podobné. Na tapetě už byli kluci, hádaly jsme se, který z Beatlesáků je nejhezčí a pod.. V. Čižmárová kdysi zpívala Léta letí a fakt je to pravda. Dokonce i ten šusťáček byl, ne sice ten pravý, ale aspoň napodobenina. A dneska? Máme to všichni podobné. Žijeme, jak umíme nejlíp a jsme za to rádi. A ta poslední otázka? Kup si něco nového, radost bychom si měli dělat každý den a dobře se bav.