FOTO: archiv autorky

Moje ohlédnutí za fotografií, vzniklou před 6 lety

11. 3. 2017

Dnes jsem na facebooku objevila tuto fotografii. Čas se pojednou zastavil a já se vrátila do roku 2011. Byl to nejtěžší rok mého života. Ze začátku jsem moc nevěřila, že to zvládnu. Umřít se mi opravdu nechtělo. Poté jsem si přečetla komentáře přátel a přestala brečet. Dnes děkuji životu za lekci. Hodně věcí se změnilo. Konečně jsem si uvědomila, na čem záleží. Musím jít dál, žít a hlavně mít se ráda. Předtím jsem to neuměla.

Dnes jedu na půl plynu. Žiju tak, abych dokázala těšit ze života a být oporou své rodině a svým blízkým. Velmi ráda maluji a vyrábím hezké věci. Práce? Svoje povolání miluji. Co na tom, že jsem ve škole jen 8 hodin týdně. Ráda bych si ještě alespoň párkrát takové ohlédnutí zopakovala.

PS: Je dobře, že se ta fotografie na facebooku objevila. Připomněla mi, že se mám mít pořád ráda a nemůžu vstřebávat všechny bolesti světa.

Můj příběh

Autor: Olga Fišarová

Hodnocení:

(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 7.3.2019 08:32

Milá Olgo, nahodně jsem zabloudila na váš článek, co člověk ,to vlastní originální příběh, fotka mě upoutala, myslela jsem si, že se jedná o fotografku, sluší Vám to na ní. Život si s námi vselijak hraje a my musíme hrát s ním. Hodně zdraví a pohody přeji.

Olga Fišarová 4.11.2017 16:56

Milý Libore,díky moc za povzbudivá slova. Potěšilo mne to. Měla jsem delší složité období,ale už je pryč. Jsem tady a ráda se připojím. hezký večer

Libor Farský 29.8.2017 12:15

Olinko, nějak jste se odmlčela a to je velká škoda. nemohla byste občas přidat pár svých malůvek do své galerie a upozornit na ně zde na chatu s názvem "Hobby"?

Marie Seitlová 15.3.2017 14:31

Paní Olgo, jste bojovnice, přeji hodně zdravíčka. Zjistila jsem, že jste z Olomouce, přijďte mezi nás 21.3. - Sraz i60.

Helena Lepková 12.3.2017 20:00

Moje kamarádka má za sebou dva koktejly. Držím palce všem, které to mají za sebou i těm, které toto "šátkování" aktuálně řeší.

Zdena Proboštová 12.3.2017 14:39

Hlavně, že nám to sluší. Taky jsem takhle vázala šátky, ale povětšinou barevnější a někdy roztodivné kokrhele :-))))

Naděžda Špásová 12.3.2017 14:27

Olgo, můj rok byl 2009. Přežila jsem, ale se strachem se srovnávám dodnes. Přesto to jde a nestěžuji si.

Lidmila Nejedlá 12.3.2017 00:58

Přeji hodně hezkých ohlédnutí a dobré zdraví.

Elena Valeriánová 11.3.2017 17:58

Teď si čtu, co jsem to napsala, bože! Mělo tam být "Paní Olgo, ani nevite ...." Omlouvám se, zradil mě můj přítel tablet. :-)

Zuzana Pivcová 11.3.2017 17:33

Věřím, že díky tomu, jak jste své onemocnění pojala a pochopila svůj další život, budete se z něj radovat ještě dlouho. Srdečně Vám to přeji.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Balík do ruky

„Řeknu vám, Česká pošta, to je teda instituce,” povzdechla jsem si v sobotu na konci listopadu při rodinném obědě u příležitosti synových narozenin. „Na internetu jsem si koupila nové zimní gumy na auto a zároveň si objednala jejich doručení domů jako Balík do ruky.“

Alena Velková

Fotoreportáž: MUNA

Muna ovlivňovala celá desetiletí život obce Mikulovice. Co se vlastně skrývalo pod tímto krátkým názvem tvořeným pouhými čtyřmi písmeny?

Elena Valeriánová

V polobotkách do zasněženého Kořenova aneb Neopouštějte svá zavazadla

Bylo to již dávno, kdy jsem dostala poukaz ROH pro dva do Krkonoš, do chaty Zvonička v Kořenově. Vypravili jsme se s krosnou na zádech a běžkami. Na poukazu jsme měli popsánu cestu, jak se tam dostat. Choulila se u lesa a asi o 100 metrů výše než vlaková stanice.

Libuše Juráčková

Jak užívat Viagru

Navnadila jsem vás nadpisem mého článku? Čtěte dál, i když to bude trochu jinak. Mám dlouholetou kamarádku, známe se od pěti let, kdy jsme se popraly o kyblíček na písku. Dostaly jsme tenkrát na zadek obě a jsme kamarádky dodnes.

Zdenka Jírová