Vrabci, kaše, hrách. Co jedli naši předci?
Ilustrační foto: ingimage.com

Vrabci, kaše, hrách. Co jedli naši předci?

7. 4. 2017

Vitamíny, superpotraviny, na každém obalu stovka vysvětlivek. Zatímco nyní každou věc, kterou se chystáme vložit do úst, podrobujeme zkoumání a diskusi o její škodlivosti či prospěšnosti, naši předkové nic takového neznali. Přesto jedli chutně a mnohdy zdravěji než současná generace, která kolem jídla tvoří kult podobný náboženství.

Dříve lidé nad jídlem nepřemýšleli tak, jako je to běžné nyní. Přesto by dřívější stravovací zvyky udělaly radost všem, kteří se snaží učit lidi jíst tak, aby to neškodilo jejich zdraví. Zapomeňme na mýty, že naši předkové hladověli nebo se naopak přecpávali tučnými mastnými jídly, pokud patřili k těm majetnějším.

„Nemysleme si, že strava našich předků byla jednotvárná a chyběly v ní vitamíny a další složky, když neexistovaly dovozy ovoce z druhého konce světa a spoustu dnešních jídel vůbec neznali. Je to spíše naopak,“ uvedla archeoložka Magdaléna Beranová, která se zabývá dějinami výživy. „Dbali na to, aby využili vše, co nabízely zahrady, pole, lesy, řeky kolem nich a přestože nad skladbou jídelníčku nepřemýšleli, paradoxně byl kvalitnější než je tomu u mnoha lidí nyní.“

Veverka na talíři
Naši předkové uměli suroviny zpracovávat. Na rozdíl od nás. Neznali salámy a další uzeniny, ve kterých je minimum masa, ale hodně konzervačních a aromatických látek, tuků, soli. Když chtěli maso, ulovili si rybu, zabili prase nebo si chytili veverku. Jedli se vrabci, křepelky, jezevci a spousta dalších živočichů. Zatímco nyní je většina potravin vyrobena z mnoha různých složek, dříve se jedly jídla jednoduchá v přirozené formě. Ta jsou nutričně nejbohatší a nejzdravější. Jablko utržené ze stromu je zkrátka lepší, než jablečný multivitamínový super džus na jehož obalu je vyjmenováno padesát zdraví prospěšných látek.

„Mýtus, že naše prababičky vařily těžká nezdravá jídla, je nesmyslný, v mnoha směrem byla stará česká kuchyně kvalitnější než ta současná. Obecně vůbec nemám rád pojem zdravé stravování, které se nyní tak hodně používá? Co to vlastně je, když si pod tím pojmem nyní každý stanoví něco jiného,“ říká Roman Vaněk, šéf Pražského kulinářského institutu.

Obvyklý jídelníček lépe situované rodiny v českých zemích vypadal v minulosti takto: Prosná, pohanková nebo krupicová kaše k snídani. Oběd žádný a pak kolem čtvrté či páté odpoledne večeře: Zbytky ranní kaše, polévka, kousek masa – ať už třeba pečený vrabec či ryba. Oběd se stal běžný až v osmnáctém století a zpočátku byl považován za známku jisté nenažranosti, zhýčkanosti. Zkrátka, zbytečnost.

Jak chutná petrklíč?
Sedmnácté a osmnácté století bylo ve stravovacích zvycích podstatným mezníkem, ve střední Evropě se rozšířily brambory a vytlačily postupně z jídelníčků kaše. Zpracovávala se vše, co rostlo na polích, to znamená šťovík, lebeda, polníček, zelí, kapusta. Vzhledem k tomu, že neexistovaly žádné konzervační látky a dochucovadla, vznikaly z toho vlastně jídla v perfektní bio kvalitě, taková, za jaká se nyní v restauracích platí majlant. Magdaléna Beranová uvádí, že se dokonce běžně do jídla zpracovávaly květiny, například levandule, petrklíč, sedmikráska, lístky růží či fialky.

Zkrátka, lidé byli vynalézaví a rozhodně je chybou si myslet, že jedli jen samé nudné pohankové kaše. Ty kaše si dokázali skvěle ochucovat, ať už medem a ořechy na sladko nebo sádlem z pečeně na slano.

Čím dál více lidí se nyní začíná o kuchyni našich předků zajímat. Zdá se, že přešla vlna, kdy jsme chtěli mít vše rychle hotové, instantní, dlouho trvanlivé. Přešla i vlna, kdy vše muselo být light a slova jako sádlo či máslo vzbuzovala pohoršení. Přechází i vlna, kdy vše musí být bio, protože mnoho lidí už pochopilo, že se v mnoha případech jedná jen o to slovo, ale kvalita jídla je stejná jako v případech, kdy u nich označení bio není. Naopak jsme zřejmě na začátku doby, kdy se do kurzu dostává obyčejný, prastarý způsob stravování: Kaše ochucované medem a oříšky, ryby, pokrmy z luštěnin… Už nám dochází, že v zimě je přirozené jíst kysané zelí a ne kiwi tvrdé jako kámen nebo skleněné bezchutné rajče. Vypadá to, že po letech experimentů se vracíme ke stravování podle starého dobrého selského rozumu.

gastronomie
Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Krones
Jablko v supermarketu je "voskované" - má ochranný povlak. Zkuste přejet nehtem. Doporučuje se umýt velmi horkou vodou a hrubou žínkou, nejlepší je jablko oloupat.
Elena Valeriánová
Když člověk sní bio jogurt, bio kuře, bio vejce, bio mrkev, bio pomeranč, bio ... co z něj vyleze? Přece bio ..... Ano, jídlo je dnes kult, stejně jako sport. Nevěřím, že všechny potraviny, co jsou​ označeny jako bio jsou opravdu bio. Vzpomínáte si, dřív se dávala jablka dojít do ložnice na skříň, protože o bývalá nejstudenější místnost. To pak byla vůně! Dnes si v supermarketu pričichnete k jablku a nic. Vůně žádná a vypadá jako by ho před vložením do bedýnky naleštili. No jo jiná doba.
Zuzana Pivcová
Mě taky dovezené exotické ovoce spíš odrazuje. Právě tak moc nedám na označení Bio nebo Light. Nemyslím si, že naši předkové byli tzv. rozežraní. Určitě se běžně nestravovali podle kuchařky M.D.Rettigové. Kde by na to brali. Nejspíš převládala rostlinná strava a pak mléčné výrobky. Jako se v dnešní době řeší neustále otázka krásy a štíhlosti, řeší se i otázka zdravé stravy. A nakonec se jednotlivé názory mezi sebou navzájem popírají. Je to slušný business.
Jarmila Komberec Jakubcová
Autorka článku má pravdu že bychom v zimě měli dávat přednost spíše ovoci či zelenině u nás vypěstované. Drahé ovoce jako mango, kiwi a další se k nám dovážejí tzv.podtržená, jsou nedozrálá aby vydržely dalekou cestu. Když jsem v zahraniční jedla toto ovoce chutnalo úplně jinak. Sama dávám přednost našim jablkům před banány či pomeranči. Netušila jsem, že oběd byl považována za nenazranost. Zajímavá informace a líbí se mi.
Zdenka Jírová
Konečně se do stravování vrací zdravý selský rozum. Bydleli jsme v rodinném domku, pěstovali jsme trochu zeleniny, jahody pro děti, měli jsme několik ovocných stromů, co se nesnědlo, zavaříio se. Prakticky jsem v obchodě nakupovala jen brambory , před Vánoci pomeranče, banány. Citrony bývaly celoročně. Umím zpracovat téměř cokoliv a lituji, že už nemám zahradu. I tak vařím z českých jahod džem pro vnoučka a pro sebe nakládám cuketu jako okurky. Uvedené " šílenství" kolem "zdravého" jídla se mě příliš nedotklo. Víc věřím svým zkušenostem než radám " odborníků" z TV.
Hana Rypáčková
Ano předkové jedli co dům , zahrada a pole v daném období nabízí.Ještě si pamatuji, že prateta šetřila pečení chleba hlavně na dobu, kdy se budou dělat polní práce.To bylo zvykem, že se bral na pole chléb a maso, jinak se vařily hodně luštěniny- taky bílkovina. Na podzim ovocné knedlíky s mlékem, perníkem, tvarohem a mákem. Na jaře hojně byliny , listy a květy. Z toho úporného plevelu /bršlice kozí noha/ tzv. Kozí packa/ se vařil špenát /z mladých listů. Zrovna jsem plnými hrstmi mladé lístečky trhala a vyhrožovala jim , že si z nich uvařím špenát. Ochutnávám hlavně polníček, sedmikrásky a fialky. Na jaře se má sníst každý den deset chudobek .
Květoslava HOUDKOVÁ
Naši předci měli jídlo chudé i bohatší, občas se jim "přichomýtla" i hoblina-peří-sláma-hlína - podstatné však je, že nežrali chemii !

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 51. týden

Advent a vánoční zvyky v Česku i ve světě. To bude tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.

AKTUÁLNÍ ANKETA