V angažmá s Karlem Gottem

V angažmá s Karlem Gottem

17. 8. 2012

Tento příběh je starý zhruba půl století. Dnes je to příběh úsměvný, tenkrát to byl zážitek, na který se prostě nezapomíná. Bylo mi kolem patnácti, bydlela jsem v centru Plzně a v blízkosti našeho domu byla Měšťanská beseda, kam se chodilo na čaje, do tanečních, také se tam konaly koncerty, bylo tam i divadlo pro děti, prostě centrum zábavy i kultury.

Jednou tam mělo být představení divadla Semafor, tenkrát s hlavní hvězdou, Karlem Gottem, kterého většina nás mladých holek tenkrát milovala k zbláznění. Vyrazila jsem s kamarádkou na číhanou, sedly jsme si v parku před "besedou" na lavičku a čekaly, až se objeví náš velký idol.

Nejdříve přijel nějaký starší pán s malou dodávkou, kde měl všechny ty muzikanstské inštrumenty, my jsme ho šly okukovat a přešlapovaly jsme kolem jeho auta, až si nás pán všiml a zeptal se, jestli na někoho čekáme. Protože jsme byla taková dvě trdla, tak jsme se pochlubila, že tam čekáme na Karla Gotta. V té době jsme ještě večer nesměly chodit ven, taky koncert stál nějakou korunu, nebylo možné si prostě na "Káju"koupit lístek a jít na jeho vystoupení. Pán ale jakoby vytušil, co bychom rády, pozval nás na večer, abychom přišly, že se potkáme s Karlem Gottem, že nám to zařídí. Nabídka sice lákavá, ale my tomu moc nevěřily, přesto jsme doma zabojovaly a byly jsme navečer vypuštěny z domova a dokonce jsme dostaly odyprodaný, tak jsme z toho byly obě špatné.

V uvedený čas jsme jen tak korzovaly po chodbě před vstupem do sálu, kam už chodili ti šťastní, kteří měli lístek na "Semafor", my jen závistivě koukaly, jak se oni těší na vystoupení, když na nás někdo zavolal - pán, který nás pozval, splnil své slovo, šel právě s Karlem Gottem, kterému mu nás začal představovat a s úsměvem mu sdělil, že tam na něho čekáme celé odpoledne. Karel se jen usmál a řekl něco jako, že ho to těší, ale to už jsme byli všichni u vchodu, kde se trhaly vstupenky, my dvě holky jsme se tetelily blahem a chtěly se rozloučit, ale pán na nás mrkl, Karel Gott vešel a pán jen řekl "Semafor", pak popostrčil nás dvě dovnitř a opět zahlásal "Semafor", tak jsme prošly bez problémů, ale také bez lístků, pak nás náš spasitel dovedl na balkon, posadil nás do první řady, kde měli nějaká rezervovaná místa a popřál pěknou zábavu.

Představení se nám moc líbilo a dodnes vzpomínáme, jak jsme byly s Karlem Gottem na jeden večer v jednom angažmá. Od té doby jsme se s ním potkaly ještě několikrát, Karel je Plzeňák, tak nebyl problém ho potkat třeba jen na ulici, ale i na koncertě a jinde, ale nikdy už jsme neměly tu drzost, že bychom šly na jeho koncert zadarmo, i když jsme si to mohly jako bývalé kolegyně dovolit.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jindra Šiklová
Karel Gott je samozřejmě jednička, ale já v těch 60. letech měla srdce "široké" a milovala jsem jak Káju, tak Waldu. Ale Walda měl něco navíc - bíbra, a to byl můj "konec"... S Karlem jsem se nikdy nepotkala, zato s Waldou ano - někdy kolem 65. roku v trampské hospodě v Třebsíně a na přání mi zahrál a zazpíval písničku "Sbohem lásko". Pocity asi nemusím popisovat. Jinak do snů mi oba přicházeli dost často, ovšem jednotlivě.
Růžena Antlová
No jo Kája kdo by ho nemiloval.Jeho písničky nás provází celý život.A každé ráno si prozpěvuji "kávu si nesladím" ,a manžel vždy říká ,to je špatně má být osladím.No jo ,ale když já nesladím tak kvůli písničce přeci nezačnu že jo.
Jitka Chodorová
Když jsem začla chodit s mým mužem,on byl Matuškovec,já Gottovka,přeli jsme se z legrace,kdo je lepší,časem jsme se začali tolerovat,uznávat navzájem své idoly.Karla si poslechnu vždy ráda,ale když dnes slyším MatuškovuTerezu,nebo Jen vítr to ví i jiné,tak mě tečou slzy.Každá doba má své,je jisté,že i my se měníme.
Hana Šimková
Bylo mi 15 a sehnala jsem si na Karla telefon. Nějaká paní, snad uklizečka mi řekla, že jsem telátko a abych neobtěžovala. Mně se ale líbil jenom jeho hlas, favorit byl Matuška.
Jitka Chodorová
Nino,asi se vám Kája tolik nelíbil,jako mně a Zuzaně,ale s tou želvičkou je mi to líto.
Nina Šachová
Taky jsem dostala od Karla Gotta krásnou černobílou fotku s věnováním, ale pak jsem jí vyměnila s kamarádkou za živou želvičku a ta mi chcípla. A bylo to.
Jitka Chodorová
Ještě několikrát jsem se s ním potkala,jednou došlo i k ruce podání,když jsme ho šly jako maturantky pozvat,aby nám zpíval na mat.večírku,ale omluvil se,že to prostě nejde,dělat nám výjimku,asi měl takových nabídek více a časově nemohl vyhovět všem. Jindy jsme ho stopovali po Plzni,měl tam starou tetu,která mu nosila pamlsky,když měl někde představení a on jí zase navštěvoval.,když měl trochu volna,jó,to už je všechno dávno...
Zuzana Pivcová
Já jsem napsala Gottovi asi v 16, vlastnoručně mi odpověděl, nadepsal mi i obálku a poslal fotky. Pak nám teta z Prahy obstarala lístky na soubor Apollo, vystupující v divadle Máj na Vinohradech. Pro mě z maloměsta to byla senzace. Gott, Hála, Přenosilová, Filipovská. Kája prošel po představení kolem mě a vracel se zpět do šatny, že si něco zapomněl. Připadal mi moc hezký, asi jako na fotce u Tvého vyprávění. To ale už byl hvězda, to bylo tak 1966.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.