Počasí se konečně umoudřilo, slunce nabralo sílu a nastal čas podniknout opět nějaký výlet. Už několik let k nám takhle na jaře jezdí moje spolužačka ze střední a dlouholetá kamarádka ze Šluknova, Maruška. Najdeme vždycky nějaké místo, kde ještě nebyla, a tentokrát to vyhrály Dubice. Je to nedaleko našeho města, není to nijak náročné pro naše starší nohy a jsou tam krásné pohledy na Labe. Neberte to jako tip na výlet, je to jen takové povídání o tom, že i kolem občas zatracovaného Ústí nad Labem je krásná příroda a spousta turistických možností.
Po dobrém obědě a kávě jsme nachystali malou svačinku, pití pro nás a pro pejsky a vyrazili směr Dubice. Už jsme tam před pár lety byli, tak manžel jen zkontroloval trasu a mohli jsme vyjet. Nevím jak u vás, ale u nás je značení cest po otevření dálnice katastrofa, takže jsme nevěděli, že je do Dubic objížďka. Neobešlo se to bez výměny názorů a trochy jedu, ale na třetí pokus a s pomocí hodných lidí se nám to konečně podařilo. Nicméně musím podotknout, že díky našemu kufrování jsme konečně navštívili Stadice a pomník Přemysla Oráče a novogotický zámek z druhé poloviny 19. století v Trmicích, který je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.
Dubice jsou obec, ležící vysoko nad labským údolím, a jsou součástí obce Řehlovice. Za totality se zde konaly velké mírové slavnosti, kterých se účastnil i můj muž jako pořadatel. Pracoval tehdy v OKS a neměl to rád, protože to bylo vždycky značně vyčerpávající. Vzhledem k tomu, že zde nedávno vyšel o Dubicích jiný, podrobnější článek, tak vás nebudu zatěžovat historií. Jen jsem se chtěla podělit o radost z krásné procházky lesem, který zářil zelení a zněl zpěvem ptáků, který nás provázel celou cestu. Došli jsme samozřejmě až k Mlynářovu kříži, odkud jsou opravdu nádherné pohledy na zákruty Labe. Na focení to byla spíš hra světla a stínů, ale to nás od focení neodradilo.
Udělali jsme tímto výletem radost sobě, ale hlavně Maruš. Potrápili jsme trochu svaly na nohách po klikatých pěšinkách nahoru a dolů, čímž jsme udělali něco pro své tělo a duši, ale hlavně jsme strávili krásné páteční odpoledne a od toho výlety jsou. Dělat radost druhým je fajn pocit.