Moje rožnovská single neděle

Moje rožnovská single neděle

14. 6. 2017

Tak jako všechno, i sraz i60 v Rožnově skončil, všichni se dříve či později rozloučili s přívětivým "čípovským" městečkem a rozjeli se různými směry a dopravními prostředky domů. A život se pozvolna vrací do svých momentálně zaběhnutých kolejí.

Nejinak je to i se mnou. Vím, že jsem se letos zúčastnila společných akcí minimálně, a vy víte, co bylo toho příčinou. I přes absence jsem však byla stále jednou z vás. A protože jsme se v neděli vlastně ani nerozloučili, zůstává ve mně pocit, že vám něco dlužím. Přijměte tedy ode mě alespoň tuhle malou reportáž z mé rožnovské neděle:

Když zapípal mobil a objevila se zpráva, že cestovatel i s koloběžkou už sedí šťastně v rychlíku, uhánějícím ku Praze, mohla jsem si konečně oddychnout. Bude na ošetřovně v Motole přece jen včas. Vyrážím tedy na snídani a tam sedím v naší zadní místnosti úplně sama. Jsem tu prý poslední. Po vyklizení pokoje ponechávám zavazadla v úschovně v suterénu a můžu se vydat na procházku. Je krásné slunečné ráno.

Oproti včerejšku je město klidné, asi se teprve probouzí do takřka letní neděle. Jdu podél řeky, sleduji její tok a neuvěřitelně čistou vodu. Čtu si informaci o projektu Za čistou Bečvu. Pak přejdu po můstku do parku a jsem u jezírka před Společenským domem. Tady už to od včerejška znám.

Má cesta vede do Valašského muzea. Včera jsme byli v části Dřevěné městečko. Teď se chystám projít zbývající dvě expozice. Mlýnská dolina je však ještě zavřená, až na 11 hodin je připravena komentovaná prohlídka. To už je pro mě pozdě. Musím se tedy spokojit "jen" s Valašskou dědinou.

Rázovité roubené chalupy jsou rozesety hodně vysoko ve stráních. Je ale krásně, mám dobrou náladu a výstup mě vůbec nijak neunavuje. Dnes bych vyšplhala snad i na rozhlednu. Jsem asi jeden z prvních návštěvníků zde. Jdu si svým tempem, mhouřím oči ve slunci, pobrukuji si moravské lidové, které mě napadají, třeba Za tú horú za vysokú.... Obdivuji stavení, do některých mohu i nahlédnout, zdravím se s několika zdejšími lidmi, kteří tu ve skanzenu nejspíš hospodaří.

Při sestupu se v dolní části nechám zlákat na občerstvení. Obnáší to valašskou kyselicu (jednu jsme měli už i včera), škvarkový chleba a medovinu. Prodavačky jsou ke mně opět milé, jako ostatně tady všude. Tak se ještě zastavím v suvenýrech u pokladny a koupím sestře keramickou kočku do sbírky.

Pak se pomalu vracím parkem do centra a ještě strávím příjemnou chvilku v cukrárně, kde jsme byly už v pátek s Aničkou. A pak se nikterak spěšně ubírám k hotelu a přistihnu se, že se mi nechce odjet. Kdybych mohla, tak bych tu ještě zůstala anebo zase brzy přijela.

Vše ostatní, čekání na nádraží, vlastní jízda, příjezd domů, to už je pro mě pouhá rutina. Ale Rožnov se svou přátelskou atmosférou, která určitě nebyla jen důsledkem zdejších víkendových oslav, byl víc. A tak vám všem, kteří jste tam byli stejně jako já, moc děkuji, že jste se i vy na té atmosféře spolupodíleli. A už se začínám těšit na další sraz. Kam to bude??

Hodnocení:
(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Díky za milé nedělní rozloučení slovy i fotkami.
Marcela Pivcová
Když byla někde zmínka o skanzenu v Rožnově, říkala jsem si v duchu: Byla jsem tam také jednou na výletě a vůbec moc se mi na Valašsku líbilo. Teď jsem si uvědomila, že od té doby uplynulo asi tak 45 let. Dnes bych to tam už vůbec nepoznala. Ale fotky se Ti, Zuzko, moc povedly.
Danuše Onderková
Zuzko, moc pěkně jsi to popsala, jenom mne mrzí, že jsem musela odjet už v sobotu a přišla o další společné chvíle s vámi. Těší mne alespoň dobrý pocit, že jsem se mohla opět se všemi aspoň na chvíli potkat. Jirkovi přeji, aby se zdraví zlepšilo... Díky
Alena Tollarová
Já jsem to říkala, že jsi určitě neodjela a jsi ještě na pokoji. Přeji Ti tu závěrečnou poklidnou vycházku před odjezdem domů.
Jaroslava Handlová
Zuzko, také jsem se mylně domnívala, že jsi odjela společně s Jirkou. Dobře, že on stihl návrat do Motola - moc mu držím pěsti, ať si zdraví utužuje. Určitě Tě v Tvých myšlenkách doprovázel po Valašské dědině. Dík za hezké fotky i trochu jiný pohled na setkání. Snad příště zase brzy někde na shledanou! *****
Anna Čípová
Zuzko, dík za tvoje povídání a fotografie. Z muzea mám nejraději právě Valašskou dědinu. V krásném nedělním dopoledni to musela být příjemná procházka.
Jana Šenbergerová
Zuzko, zřejmě jsme ti byli v patách. Místo na chalupu jsme nakonec vyrazili s přáteli do Valašské dědiny a strávili tam téměř celou neděli. Byl to příjemně strávený čas, ale dovedu si ho představit i jako singl. Moc se nám líbila celá vstupní expozice zastoupená tvou třetí fotografií, i vesnická pohoda Valašské dědiny. Pěkně jsi svou procházku zdokumentovala slovem i obrazem.
Marie Seitlová
Zuzko myslela jsem, že jsi s Jirkou odjela. My jsme se jen míjeli, jak píše Hela. Toulala jsi se sama a to má také určité kouzlo. Tak ahoj příště.
Helenka Vambleki
Zuzko motali jsme se blízko tebe. Šli jsme s Vladimírem do dřevěného městečka a poté do Koruny na oběd, kde ještě byl zbytek bohumíňáků. Pak jsme se courali parkem k hotelu a ve 14 hodin odjížděli směr Bohumín. Každé setkání má své kouzlo. První bylo oťukávácí a od té doby se setkáváme jako velká íčková rodina. A tad ještě jednou: díky!!!
Lidmila Nejedlá
Ano, Zuzko, ze vzpomínek se dá žít, obohacují náš život a na to hezké se vzpomíná dlouho. Pokud jsi byla sama, vnímala jsi tu krásu a pohodu opravdu intenzivně.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.