Má milá životní jubilea

Má milá životní jubilea

23. 8. 2012

Jestliže má oblíbená hrdinka novely Arnošta Lustiga "Dita Saxová" říká, že "Život není to, co chceme, ale to, co máme", pak u mě to platilo vždy beze zbytku. Na začátku byla jako u vás všech touha žít hezký život v páru, v rodině. Ta touha postupně slábla, až jsem si zvykla hospodařit s tím, co mám. Někdy však přicházejí vzácné chvíle, kdy mezi to, co chci, a to, co mám, můžu položit rovnítko. Přeji vám všem i sobě, aby těch rovnítek bylo co nejvíce.

Vydejte se tedy, prosím, se mnou na krátkou exkurzi mými kulatými výročími:

19. duben 1949 - přišla jsem na svět
Narodila jsem se jako druhá dcera starších rodičů a můj příchod do doby, která naší rodině nebyla  nakloněna, byl prý opožděný a velmi těžký.

1959 - 10 let
Chodím do 4. třídy. Jsem dítě, které má ještě oba rodiče, i když tatínek je trvale nemocný.  Dobře se učím, mám kamarády, hraji na housle a nejvíc mě baví amatérské divadlo. Postrádám jen svou starší sestřičku, která tráví celý školní rok v dětské léčebně. 

1969 - 20 let
Studuji 2. ročník pedagogické fakulty. Své dubnové narozeniny trávím na studentské stávce proti odvolání Dubčeka. Beru prášky na spaní a fyzicky i psychicky jsem na tom dost bídně.
Píšu si:  Stop! Ani o krok dál, devatenáctiletá. Tady někde stojí pilíř a na něm uhlem napsaná, aby to bylo hodně daleko vidět, se směje dvacítka. Tak tedy prosím, čekám blahopřání, víno může téct proudem, bavme se hlasitě, přátelé, ať zaplaším ten strach, strach z věku!...    

1979 - 30 let
Učím němčinu na jazykové škole. Bydlím v nájemním bytě bez vody, kde v zimě mrzne. Ze svého učitelského platu splácím i půjčku na nábytek. Snažím se pochopit, že má velká láska k staršímu psychiatrovi, kterého znám z esperanta, už nebude, protože by se mnou "ztratil vše, co si dosud tak pracně vybudoval". Krátce mě políbí s přáním k narozeninám a mizí.
Píšu si: Probudilo mě slunce a teď zas padá sníh, měla jsem v očích úsměv a pak jsem se rozplakala, byla jsem včera dívka a dnes žena na konci mládí, myslela jsem, že tě mám, a teď tě chytám ve větru...

1989 - 40 let
Žiju už rok svůj podivný život "neoficiální vdovy" bez partnera. Své narozeniny slavím na speciálním kursu němčiny v NDR. Soukromí naplňuji jídlem, pitím a nevázanou zábavou. Vyhlídky do budoucna nulové. Nepíšu nic. 

1999 - 50 let
Mám práci v archivu, která mě baví, pořádám velkou oslavu pro kolegy. Jsem jako vyměněná, zajímám se o alternativní medicínu, ale mám v tom trochu chaos, snažím se jíst zdravě a být zase štíhlá, jako kdyby štíhlost byla synonymem mládí. Hodně jsem se celkově srovnala. Ale láska mě míjí. A vůbec mě nenapadá něco psát. 

2009 - 60 let
Před několika týdny jsem v esoterické prodejně sebrala leták s nabídkou nějakého léčitele na energetické masáže speciálně pro ženy. Když jsem mu zavolala a řekla, kolik mi je, asi to s ním málem seklo. Tak starou klientku nečekal. Osobní dojem rozhodl. On si prý řekl: Tak tuhle jo, tu vezmu, zatímco já jsem záhy zjistila, že může existovat něco jako malé vrácení nebo obrácení ručiček času. A začala jsem konečně zase vnímat krásy života a slavit nejen o narozeninách. A chovat se tak, jak je mi to vlastní.

A dál...?
V současnosti mám už pěkně našlápnuto na další kulaté výročí. Doufám, že se mi podaří sejít se tu v roce 2019 v téhle bezvadné společnosti i60 se všemi z vás, kteří tu jste dnes se mnou. Držme si palce!  Zuzana

P. S. A zvlášť děkuji Růžence Antlové, která mě inspirovala svým příspěvkem. 

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Práglová
Zuzko,skvěle podaný "životopis".Výborný nápad.Po dlouhé době mám opět trošku času tady koukat koukat a žasnu.Už se těším,až budu mít trochu svého volna a vše si v klidu a pohodě pročtu.
Nina Šachová
Zuzko, i já děkuji za Tvou prezentaci fotek, postřehů, myšlenek a hlavně vzpomínek, krásně jsi vše skloubila dohromady. Je dobře, že se o sobě hodně dozvíme.
Růžena Antlová
Díky Zuzko za fotečky.Navíc jsi všechny životní jubilea skvěle popsala.
Jiří Libánský
To já zase říkám spíš : "život není to co máme, ale to co chceme". To se sice občas trošku vzdálím od reality, ale když si vytvořím hezké nereálno, svou vlastní realitu, není mi v ní špatně. Svět kolem nás totiž nemá vlastnosti. Není dobrý, zlý, veselý, smutný. Ten přívlastek mu dáme sami. Když zažíváme hodně špatných událostí, řekneme, že je zlý. Jenže míra "hodně" je u každého jiná. Zuzana se naučila intezivně vnímat a prožívat radostné události a podle toho posuzovat život a svět. V tom by mohla jít spoustě lidí příkladem. A co se týká věku? Zápis v rodném listě je příliš velká realita. Nevyhovuje? Nevadí. Ve své mysli si vytvoříme jinou realitu věku, nezávislou na rodném listu. Ta nám vyhovuje víc. Tak v ní budeme žít. A že nad tím někdo kroutí hlavou? Jeho problém.
Jitka Chodorová
Krásně jsi to pojala Zuzko,budu se snažit taky něco udělat,ale moje úplně dětské fotky budu asi už těžko hledat,ale zkusím to třeba jinak,díky Zuzko i Růženko,že vás to napadlo!
Věra Sehnalová
Fakt bezva nápad. Moc ráda bych se přidala,ale fotoarchiv nemám. Fotky z dětství má maminka a ta mi je nedá a bydlí daleko. Ty co jsem měla se mi ztratily při několikerém stěhování. A s počítačem to moc neumím.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 44. týden

V úterý 5. listopadu proběhnou ve Spojených státech amerických prezidentské volby. Tématem kvízu tohoto týdne budou nejen američtí prezidenti, ale i zajímavosti z USA.