Tentokrát na vařečky nedošlo

Tentokrát na vařečky nedošlo

27. 8. 2012

Přeci jsou prázdniny, řekla mi 17letá vnučka, kterou jsem nechtěla pustit na zábavu. Neboj se o mě, holky mě doprovodí a v jednu budu doma. Jedním uchem vyslechla mé obavy, co všechno se může stát a odtančila do maskérny. Tedy do koupelny, z které po dlouhé době vyšla patřičně namejkapovaná,  namaskovaná. Po další hodině ustavičného převlíkání byla se svým zevnějškem spokojená. Ještě nezbytný parfém a může se jít.

Když zmizela za domem, už jsem měla strach a neopustil mě ani k půlnoci. Před jednou jsem už nedočkavě chodila po dvorku a vzpomínala na své děti, jak jsem se vždy o ně bála, když nepřišli včas ze zábavy. Situace se opakuje, říkám si a ten strach je ještě větší. Vybaví se mi, jak jsem při čekání na své děti a držívala v ruce dvě vařečky. Když nepřišyi v dohodnutou dobu, jen co otevřely dveře, začala vařečková nakládačka. Nejvíc to vždy odnesl syn, jednak byl první na řadě a taky chránil sestru, která vždy proběhla do pokoje. Pravidelně to odnesly obě vařečky. Jednou ale ani dcera neunikla, dostali oba co proto a vařečky taky. Obě jsem zlomila a tím mě i zlost opustila.Syn místo topho, aby plakal, šel do šuplíku, vyndal fungl nové vařečky a se slovy, že ty vařečky dělají z nějakého nekvalitního dřeva co nic nevydrží, mi je podal. To neměl dělat ani říkat, nával vzteku byl zpět a já vařečky na svých ratolestích zlomila znova. Ráno ovšem manžel chtěl dělat míchaná vajíčka ke snídani a neměl je čím zamíchat,  vařečky došly. Nicméně syn mi jich pak pár ze svého kapesného koupil, prý abych měla čím zamíchat omáčku a používala je jen na to, k čemu jsou určeny. Dostávala jsem pak vařečky vázané do červené mašle od syna pravidelně ke každým narozeninám a svátku. Vždy se potutelně při předávání pousmál a ke gratulaci dodával „aby ti nescházely“.

Při vzpomínání se ručičky hodin posunuly na 1 hodinu a vnučka nikde. Ke strachu se přidala zlost, a tak jsem znovu nachystala vařečky pěkně před sebe na stůl a čekala. Po deseti minutách se vnučka přihnala, uviděla vařečky na stole a ptala se, jestli se chystám tak brzo ráno vařit. Rozesmálo mě to, ale neprozradila jsem, že byly nachystané na její zadek, kdyby se opozdila ještě o dalších pár minut. Tentokrát na vařečky nedošlo a doufám ,že ani nedojde. I když, kdo ví?

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Práglová
Vše dopadlo dobře.A to je ono.Stejné či podobné starosti jsem tento týden měla o svá vnoučata. Já na své dcery nepotřebovala nikdy ani vařešku,ani ruku,poradila jsem si slovem.A dnes se od nich dozvídám,že to bolelo víc a déle,než by "nějakou" dostaly.
Jitka Chodorová
Růženko,já jsem na své děti vařečky nepotřebovala,ale v příběhu "Dovolená s dvojčaty",jsem popsala chování vnuků,chybí tam ale pár vět,že jsem tam třeba oba nařezala na zadek(13let),ten jeden se pak podíval na druhého a jen řekl"ta je ještě horší,než naše máma"
Nina Šachová
Tedy Růženko, Vy mě pokaždé svým rozverným vyprávěním rozesmějete. Báječný příběh ze života.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.