Vzpomínka na velkou vodu 2002
Foto: autorka

Vzpomínka na velkou vodu 2002

14. 8. 2017

Dnes je 11. srpen 2017a svátek slaví Zuzana. S žehličkou v ruce občas vyhlédnu ven. Včerejší slunečný letní den, který se slušelo strávit někde u vody, se přes noc úplně změnil. Modré nebe přikryla poklička těžkých šedých mraků, ze kterých se za podzimních 16 stupňů spouští provazce vody. Což o to, vysušená země pije a dešťové vody je třeba. Mně však při pohledu z okna vyplula z mysli vzpomínka stará téměř na den 15 let.

Tehdy před 15 lety - dneska se moderně říká 15 let zpátky - jsme byli na dovolené v Žihli v západních Čechách. Putovali jsme okolním krajem a také sbírali houby. Začalo však vytrvale pršet, a když jsme se za tmy vraceli do penzionu z koncertu  Gabriely Demeterové s Kollegiem českých filharmoniků, který se konal v kostele v nedaleké vsi, sotva viditelný potůček nabral na síle a kalná voda přetékala přes můstek, který bylo nutno překonat.

Ten den naše dovolená prakticky skončila a čas jsme začali trávit u televize, která změnila program a celé dny běželo povodňové zpravodajství. Nevěřícně a s úzkostí jsme sledovali, jak se velká voda hrne ze všech stran ku Praze, boří domy i mosty a cestou bere vše, co jí přijde do cesty, bohužel i včetně lidských životů. V pražské zoologické zahradě přibrala i životy tam chovaných vzácných zvířat. Vzpomenete si na legendárního lachtana Gastona, který se dostal do proudu  rozbouřené Vltavy?

15. srpna jsme stáli u kříže na vršku Nevděk. Volali jsme domů synovi, a když nám potvrdil, že voda je už i v Lukavci - vesnici u Lovosic, kde jsem tenkrát ještě měla domek,  padlo rozhodnutí. Jedeme domů! Bez lítosti jsme oželeli zaplacený zbytek dovolené a spěchali k domovu. Na výjezdu z Lovosic k Lukavci stála hlídka policie a hlídala vjezd do vsi. Ta je od Labe vzdálená více než kilometr. Voda zaplavila továrnu Lovochemie na levém břehu a vytvořila jezero, které se zastavilo o železniční násep před Lukavcem. Do vsi se voda dostala pod železničním mostem. Hlavní tah Praha - Děčín byl neprůjezdný. Až k mému domku voda naštěstí nedosáhla, ale teď teprve jsem si dokázala představit, jak mi maminka vyprávěla, že když byla malá, na návsi se jezdilo na lodičkách.

Doma jsme zjistili, že manželovi se ztratilo z kolárny kolo. Jel to nahlásit na policii, ale ta měla docela jiné starosti. Zmíněný lachtan Gaston právě plaval tady někde u nás a snažili se ho chytit a zachránit. Čert vem kolo! Gastona bohužel chytili až v Německu a na následky vyčerpání uhynul.

Město Roudnice nad Labem, kde bydlím, je od Labe do kopce, takže tady škody nebyly až tak veliké. Ale vesnice kolem řeky to odnesly s plnou silou.

Nejbližší mosty přes Labe - tedy v Litoměřicích i Štětí - měly zaplavená předmostí a byly neprůjezdné. Roudnický most zůstal jedinou životně důležitou spojnicí mezi levým a pravým břehem a zajišťoval veškerou nezbytnou dopravu. Za provozu se ve dne v noci pracovalo na jeho zpevnění.

Moje příbuzné, tehdy 75letou tetu a strejdu, bydlící ve vsi Nové Kopisty u Terezína, si k sobě vzala jejich dcera. Volali nám, abychom k nim zajeli vypnout elektriku, že na to zapomněli. Zajeli bychom byli rádi, ale nebylo kam. Jejich domek byl zaplavený a elektrika dávno nešla v celé vesnici. Po více než 50 letech začínali jako novomanželé, všechno, ale docela všechno si museli pořídit nové. Bohužel vrátit zpátky se nedaly vzpomínky v podobě alb fotografií nebo třeba obyčejného sešitu s recepty, kterého teta velmi želela. Vzpomínám si, jak se tehdy projevila lidská solidarita, když se u nich a v celé vesnici střídaly čety pomocníků z celé Evropy a strejda s úsměvem vzpomínal, jak učil házet lopatou studenty ze Švédska i odjinud.

Když voda opadla, ukázalo se dílo zkázy. Vesnice v okolí byly plné bahna a zničených věcí a začala nekonečná práce s odstraňováním povodňových škod. Vesnice kolem Labe byly neprůjezdné a ještě dlouho nefungovala ani pravidelná autobusová doprava a autobus do Litoměřic musel objíždět půl okresu. Pamatuji se, jak snad ještě po roce při cestě vlakem do Prahy na keřích podle Labe a Vltavy vlály různé cáry ...

Tisíciletá voda v srpnu 2002 zasáhla velkou část Čech a jistě by i mnoho z vás, čtenářů, mohlo napsat svůj příběh o ní. Tohle je jen moje malá vzpomínka. O digitálním fotoaparátu se mi tenkrát ani nezdálo, takže bohužel dokumentaci mám jen minimální. Od té doby se udělalo mnoho pro to, aby při případné další tak velké vodě nebyly škody tak velké, vystavěly se povodňové hráze. Ale řekněme si upřímně, že si přejeme, aby zůstaly jen jako připomínky a  nikdy se nemusely použít.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Magdalena Klosová
Ali,zdravím a zase někdy na těchto stránkách na viděnou.mm
Libor Farský
Mé zážitky by také vydaly na celý článek a v jejich důsledku jsem musel opustit polozbořený činžák v ČB a odstěhovat se na nedostavěnou chalupu v Brloze. Velké štěstí, že jsem se před pár lety do jejího budování pustil. Pro kluky to ovšem bylo velké dobrodružství.
Dagmar Bartušková
Naštěstí mně se povodeň přímo nedotkla, ale všude kolem byla spoušť. Myslím, že Gastonovi fandilo celé Česko, tolik si lidé přáli, aby to zvládnul. Bohužel...
Marcela Broumová
Byla jsem v té době s maminkou a sestrou na chalupě. V noci voda zaplavila přízemí, stěhovaly jsme věci do patra, chaoticky, dokud to nevzala do rukou maminka, pamatovala přesuny do krytu za války. Měly jsme málo zpráv, nešel proud, telefon skoro vybitý. Dodnes je mi nepříjemný hukot vody, to byl nejsilnější vjem. Ale - maminka byla ještě naživu.
Olga Štolbová
Alí, díky za tuhle vzpomínku. I jen při čtení jsem se znovu začala třást. Byla jsem v té době sama na chalupě, seděla u televize a bála se o Prahu, o lidi, které jsem neznala. Snad už nic tak hrozného nikdy nepřijde. *****
Lenka Hudečková
Alenko, záplavy posledních let byly všechny hrozné a jen ze sledování televize jsem byla špatná, natož, když se toto přímo týkalo známých lidí. Moc dobře si pamatuji povodně 2010 na Liberecku, kde jsme s Jiříkem sami prožívali v naší velké lásce období bezmocnosti...a nyní denně ukazují tuším na Nově ve večerních zprávách ty povodně 2002, o kterých píšeš..smutné...a chudák Gaston a spousta lidí...
Lidmila Nejedlá
Álo, kéž by zůstalo jen u vzpomínek a už se povodně neopakovaly. Vždy mě zamrazí, když si vybavím sloní chobot, trčící z vody.
Ilona Erika Kolář
Gastona jsem viděla, jak ho pronásledovali ošetřovatelé na člunu, bylo to krátce po tom, co se zřítil plynovod.NIkdo jsem netušili. proč ten člun, mysleli jsme si, že sleduje ty tři spojené lodě, co se řítili do Děčína. A ještě jeden trochu milý zážitek. Z Labe vykukovali bobři a bylo vidět, že se jim nelíbí, když voda pomalu opadávala. Chodili po zatopené silnici a nějak se jim to nezdálo.
Ilona Erika Kolář
Co k tomu dodat? Známí nám přivezli na člunu plynovou bombu a vařič,zůstali jsme v ulici ještě s dvěma domy na takovém ostrůvku.Nechali nás tam jen proto, že jsme měli únikovou cestu po železnici za domem.Byli jsme připraveni, že budeme muset v noci odejít. Sloužila jsem v Roztokách,mezi Děčínem a Ústím jezdil motorový pendl,pod námi Labe s divokými víry,báli jsme se dívat z okna.Všechno jsem měli na elektřinu,která byla vypnutá,jednou jsem šla do práce a měla každou botu jinou. Z odstaveného auta o dvě ulice výše mi někdo ukradl pneumatiky.Kdeyby se Labe nevylilo u Litoměřěic, Ústí by bylo zatopené do půlky náměstí a náš dům až do prvního patra.Také jsem viděla, jak strhly plynovod v Mojžíři nezabezpečené lodě. lidi křičeli, byla to rána,jako z děla. Nic hezkého.
Anna Čípová
Čechy 2002 a Morava 1997 - nedá se zapomenout. Ali, díky za připomenutí a osobní vzpomínky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.