Donedávna jen málokdo věděl, co si představit pod výrazem irisdiagnostika a iridiolog. Přesněji do doby, než noviny na celém světě zveřejnily články o tom, že Mona Lisa měla vysokou hladinu cholesterolu a zhoubný nádor. Na první pohled fantasmagorické tvrzení se zakládá na poznatcích italského profesora patologické anatomie Vito Franca, který podle očí diagnostikuje nemoci. A aby svou činnost poněkud zpopularizoval, pustil se do zkoumání nejslavnějšího portrétu světa.
Někteří lékaři sice iridiologii, tedy určování chorob z očí, neuznávají, počet jejich příznivců však roste. A dějiny ukazují, že nejde o nový výmysl. „V hrobě faraona Tutanchamona byly nalezeny poznámky o studiu očí a rovněž otec medicíny Hippocrates se díval lidem do očí, aby našel klíč k jejich nemocem," vysvětluje Kateřina Konrádová, předsedkyně Asociace českých iridiologů.
Iridiologie spočívá v tom, že se oko fotí na snímek s vysokým rozlišením a pak zkoumá. Iridiologové tvrdí, že se z něj dají rozpoznat jen některé potíže. Například špatná kvalita krve, stav krevních cév, kloubů, záněty. Naopak se z něj nedají odhadnout například žlučové a ledvinové kameny, protože nemají nervy.
„Oko je vlastně miniaturní detailní mapa našeho těla, protože orgány mají na duhovce svoje reflexní nervová zakončení. Charakteristická barva oka a struktura duhovky se utváří kolem druhého roku života, od té doby se do okna zaznamenávají prohřešky v životním stylu člověka,“ říká Konrádová.
Lžou naše oči?
Manažeři, podnikatelé a politici chodí do kurzů, ve kterých se učí, jak nedávat najevo své emoce a jak poznat, když jim někdo lže. Právě oči jsou podle mnoha psychologů orgánem, kterým nemůžeme klamat, i kdybychom měli jakýkoli výcvik v ovládání emocí. Ostatně, proč mnoho hráčů pokeru nosí při hře černé brýle? Protože vědí, že i když se naučí ovládat svaly ve tváři a tudíž emoce, oči ovládnout nedokážou.
Ale nevěřme tvrzení, že z očí lze vyčíst lež. Psychologové tvrdí, že to spolehlivě nejde, i když nám různé zahraniční seriály snaží namluvit, že ano. Toto rčení je totiž tak rozšířené, že se většina lidí lež snaží zakrýt právě tím, že pohledem neuhýbají. Někteří psychologové se pouze přiklánějí k tezi, že se lež dá odhadnout z toho, kam při vyprávění směřují zorničky. Když člověk mluví o minulosti, měly by jeho oči směřovat mírně vlevo nahoru, protože se snaží vybavit si něco ze své paměti. Když směřují vpravo, znamená to, že spíše fabuluje.
Také se říká, že bychom se člověku, se kterým mluvíme, měli dlouze a přímo dívat do očí. Není to pravda. Přímý a dlouhý pohled do očí není příjemný. V lidech je odpradávna zakódováno, že dlouhý pohled do očí znamená poměřování sil, nebezpečí. „Je to podobné jako u psů a jiných zvířat,“ říká chovatel psů a autor knih o jejich chování Rudolf Desenský. „Dlouhý přímý oční kontakt s cizí osobou může být nepříjemný, protože odpradávna vyjadřuje výzvu k boji,“ vysvětluje.
Jediné, co se dá z očí opravdu poznat, je láska. V zamilovanosti se lidem rozšiřují zorničky. Souvisí to s chemickou reakcí v lidském těle, ale ta se týká jen první fáze zamilovanosti, ve které bouří naše hormony. Když budeme žít třicet let ve spokojeném manželství, při pohledu na manžela či manželku se nám zorničky opravdu nerozšíří. Takže, důležitá rada: U partnera rozšíření zorniček nezkoumejme.
Co říká tvar očí?
Tím však naše touha po poznání všeho, co se týká očí, nemusí končit. Existuje totiž také čínské učení siang-mien, jehož zastánci věří, že tvar očí naznačuje určité vlastnosti jejich majitele. A lidi posuzují podle tvaru očí takto:
- Velké oči – odjakživa jsou považovány za ideál krásy, symbol inteligence, upřímnosti a dobroty. Jejich majitelé bývají extroverti.
- Malé oči – jejich majitelé jsou považováni za závistivé, nespokojené. Zároveň jsou označováni za loajální kolegy a věrné partnery.
- Vnější koutky nahoru – další ideál krásy. Jejich majitelé jsou však prý upjatí, nejistí, ale zároveň velmi pracovití a obětaví.
- Vnější koutky dolů – majitelé jsou označováni jako citliví, melancholičtí, přizpůsobiví. Prý jim vyhovují dominantní partneři.
- Blízko sebe – takoví lidé bývají podezíráni z vypočítavosti, upjatosti, nedůvěřivosti. Jde prý často o majitele komplikovaných povah.
- Daleko od sebe – tomuto typu jsou přisuzovány vlastnosti jako podnikavost, otevřenost, odvaha. Někdy se jedná o náladové osoby.
Není třeba si teď začít vybírat přátele podle tvaru očí, nechávat si oči zkoumat iridiologem při každém píchnutí v zádech ani zírat na každého ve snaze zjistit, jestli nám lže. Ale nemusí být na škodu zamyslet se nad tím, proč naši předkové říkávali: "Oko - do duše okno."
