Lidmila Nejedlá
6.11.2017 09:36
Mé začátky s počítačem byly dost komické.
Zdenka Jírová
6.11.2017 00:24
Jako byste psala o mně. Jen povolání jsme měly rozličné - já pracovala v chemické laboratoři, a tak nejrůznější tabulky a výpočty jsem ovládala bravurně. Jsem už více než 10 let v důchodu, nepotřebuji tyto programy a tak jsem je zapomněla. Zato mě zajímají jiné věci, ale ty se musím učit a vlastně bez manuálu, jen od dětí, které jsou někdy netrpělivé, že to nechápu tak rychle. Navíc jsem měnila několikrát PC a s tím i program. Neházím flintu do žita, bojuji dál.
Hana Rypáčková
5.11.2017 10:03
V práci jsem se učila psát zprqvy, plány,pozvánky.A studenti mi na počítači vyhodnocovali soutěže, bylo to hned, pořadí hned naskakovalo. Dobrý pomocník i na obrázkové pozvánky, plakáty. V důchodu jsem se učila angličtinu a potom jak přibývalo času i weby, grafika,chat a už je to v mobilu nepostradatelný informátor. Nikdo není osamělý s PC.Mnoho kamarádek ale neholdují technice....Ujel jim vlak, čím starší, tím mají k tomu odpor se učit.
Helenka Vambleki
4.11.2017 23:39
V roce 2002 jsem PC ani neuměla zapnout-zapnula jsem jen monitor, ten se rozsvítil a víc se nedělo ...a já myslela, že se PC pokazilo :-)
Karel Hyndrák
4.11.2017 21:31
Já jsem se posledních 20 let živil jako lektor počítačů, hlavně Word, Excel a Outlook. Napsal jsem k tomu texty, které jsem stále zjednodušoval. Nakonec se mi žáci smáli, že to je pro blbce. Akorát to fungovalo, tak si to třeba stáhněte a vytiskněte: http://www.skolime.cz/microsoft-word-2010-manual/
Kupovat knížky nemá smysl, ty se píšou pro peníze a aby byly tlusté, tak tam musí být mnoho balastu. Sám jsem několik takových knih napsal pod tlakem nakladatelství.
Zuzana Pivcová
4.11.2017 19:40
S počítačem jsem přišla do styku až tak v polovině 90. let v archivu, když jsem psala svou část tzv. Průvodce po fondech. Ale to mi sloužil jen jako náhrada psacího stroje. Nikdy jsem neprošla žádným školením, vše jsem odkoukala od kolegů a přátel. A rozhodně nejsem žádný počítačový expert. Když si někdo myslí, že bych měla rozumět všemu, je to asi jako se znalostí cizích jazyků. Někdo si naivně myslí, že když člověk studoval cizí jazyk, musí z něj umět vše. To je nesmysl. I vynikající překladatelé jako naše Dana Hábová mají doma řadu odborných slovníků, na každý obor jiný. Počítač je také odbornost. :-D
Naděžda Špásová
4.11.2017 18:44
S počítačem jsem začala pracovat někdy v r. 93-94 asi, ale pak v dalším zaměstnání jsem neuměla nic. A to jsem byla ještě relativně mladá. No a pak jsem u PC seděla 8 hodin a doma mě to už moc nebralo. Nejsem fanatik, který u toho sedí od nevidim do nevidim. Vlastně víc jsem u něj začala sedávat, až když jsem se přihlásila na íčko a začala psát a fotit. Co nevím, to mi poradí manžel, nebo dcera a jinak si celkem vystačím. Jde o to, hlavně se nebát.
Alena Vávrová
4.11.2017 15:41
Před mnoha lety jsem musela tak říkajíc za pochodu přejít z jednoduch. účetnictví na podvojné, a to na PC, na kterém jsem v té době neuměla vůbec nic. Všechno v rámci potřebných účet. programů jsem si osvojila, ale jinak jsem s PC nejen neuměla, ale ani nesměla skoro nic - na vše se volala odborná frma. Vím, že kolegyně a kolegové se již v té době bavili i na internetu, ale ten jsem já na svém pc neměla, ani na to neměla čas. PC jsem doma neměla. To až v důchodu jsem dostala první pc z kolikáté ruky a všecko se učila sama metodou pokus-omyl. A musím říct, že mi pc gramotnost hodně pomohla třeba po ovdovění, kdy jsem bývala hodně sama. Stala se ze mne webařka a ve virtuálním světě jsem našla spoustu přátel, kdy dnes již většinu znám osobně a také jsem získala spoustu nových vědomostí. Dnes již na tom tolik neujíždím, ale život si bez pc a internetu již neumím představit.
Věra Ježková
4.11.2017 13:37
Počítač mám doma až od doby, kdy jsem odešla do důchodu. Předtím mi bohatě stačil v zaměstnání. Perfektně ho neovládám, k tomu by bylo asi třeba i dobře rozumět tomu, jak funguje. A já jsem pouhý uživatel. Ale trávím u něj příjemné chvíle. A stejně jako vy a ostatní, díky němu jsem na tomto portále.
Jana Šenbergerová
4.11.2017 13:30
Je dobře, že jste se s námi podělila o své "radosti i strasti". Sama jsem dnes moc ráda, že jsem se nakonec nátlaku šéfky neubránila. Dnes jí za to patří dík.