Generace současných padesátníků, šedesátníků a starších je zřejmě poslední, která si nezatěžovala mozky výrazy jako je gender, feminismus či sexual harassment. „Byl jsem šéfem účtárny, ve které pracovalo třicet žen. Běžně jsem s nimi žertoval. Pochválil jsem každou, když měla nový účes nebo nějaké pěkné výrazné oblečení. Říkal jsem jim, že jsou moje milé holky. Kupoval jsem jim kytky, když měly narozeniny. Ony mi běžně nosily štrůdly a buchty. Tvořili jsme milé společenství, chodili na společné akce s jejich partnery a s mou manželkou. Z dnešního pohledu bych byl za takový vztah k podřízeným asi odsouzen k několik letům žaláře za sexuální obtěžování,“ vypráví téměř osmdesátiletý Milan z Prahy. A dodává: „Když slyším o aféře s názvem Me too spočívající v tom, že herečky a zpěvačky obviňují muže z toho, že jim před třiceti lety sáhli na koleno, přemýšlím, jestli se do kampaně nezapojí některá z mých bývalých podřízených a neřekne, že jsem se choval jako sexuální predátor, když jsem některé třeba řekl: Maruško, ta růžová blůzička vám dnes mimořádně sluší.“
Milan dobře vystihuje, jak rozdílně různé generace vnímají vztahy muži a ženami. Nikdy dříve se tolik nemluvilo o sexuálním obtěžování, o nevhodném chování mužů k ženám, neřešilo se, co vlastně to nevhodné chování je. Přesněji, kdy začíná obtěžování a kdy končí vyjádření obdivu. Dnešní doba je ve znamení korektnosti, která se promítá i do oblasti, která by se dala nazvat například vyjádřením sympatií, obdivu, zájmu. Výsledkem je, že mnozí muži nevědí, zda mohou ženě podržet dveře, obléci kabát, pochválit účes, platit za ni v restauraci. Mnohé mladé ženy to totiž považují za výraz nadřazenosti mužů, za narušení snahy žen být mužům naprosto ve všem rovnoprávnými partnerkami. Čím více se o této problematice mluví, tím více jsou mladí lidé ve vytváření nových vztahů nejistí a tím více si ti starší uvědomují, jak jiný byl v této oblasti svět v době jejich mládí.
„Vnučka mi nedávno vysvětlila, že je nevhodné, aby za ni kluk platil kino nebo kávu, protože jí tím dává najevo, že ji považuje za méněcennou a ona mu tím, že si vše platí sama, dokazuje, že se o sebe dokáže zcela postarat a muže k životu nepotřebuje,“ vypráví třiasedmdesátiletá Helena z Ostravska. „No tak za mě nezaplatit kluk kino nebo kávu při prvních schůzkách, nechala bych ho hned plavat. Vždyť přesně tím mladík vyjadřuje, že má o dívku zájem, že je schopen se o ni postarat. My vnímaly vztahy mezi muži a ženami úplně jinak. Já považovala za přirozené, když se za mnou nějaký muž na ulici otočil, měl nějakou poznámku. Líbilo se mi, že jsem vyparádila a kluci ze sousedství pochvalně hvízdali. Když jsem to řekla vnučce, řekla, že to si dnes žádný mladý muž nesmí dovolit a kdo si to dovolí, je machistické čuně. Myslím, že to s dnešní mladou generací nedopadne dobře,“ podotýká Helena.
„V tomto směru se hodně změnilo a výrazně se zde projevuje vliv Spojených států. Pochválit v Americe muž ženě nohy, byl by z toho skandál. Tady to stále ještě většina žen považuje za kompliment, ale v mladší generaci se to poněkud mění,“ říká sexuolog Petr Weiss. „Nehodnotím, jaký přístup je horší nebo lepší, ale některé zveřejněné případy, které jsou ve Spojených státech považovány za sexuální obtěžování mi přijdou hysterické,“ uvedl sexuolog již dříve.
Faktem je, že vtípky a flirtování z pracovišť mizí. Společnost Gender studies provedla průzkum, z něhož vyplynulo, že se téměř dvacet osm procent českých žen setkalo v práci se sexuálním obtěžováním, z toho třináct procent osobně a patnáct procent z doslechu. Mění se však to, co je za sexuální obtěžování považováno. Mnoha mladým ženám totiž vadí to, co jejich babičky považovaly za legraci.
„Dnešní dívky a mladé ženy jsou sebevědomější a nejsou na mužích tak závislé, jako bývaly ženy dříve,“ míní psychoterapeutka Jana Novotná. „Což se projevuje i v tom, že jsou citlivé na jakýkoli projev mužské nadřazenosti. Jinými slovy, nenechají si líbit to, co ženy dříve snášely, protože měly pocit, že to tak prostě musí být. Ale jestliže ženě není příjemné, když jí muž příliš dává najevo svou pozornost, je přece přirozené, když se vůči tomu ohradí. Je to rozhodně férovější, než se culit, klopit zrak a mlčet, jak to mnohdy ženy dříve dělaly. Mlčely. Dnes ženy nemlčí,“ tvrdí. Jenže mnozí dříve narození muži byli zvyklí se k ženám chovat jinak, než nyní mladé dívky považují za správné.
„Mám ve zvyku své kamarádky vždy obejmout, políbit na tvář a s těmi, o kterých vím, že rády žertují, vedeme takový rituál. Lehce je plácnu po zadečku a řeknu, že je vše stále pevné. Chápu, že pro někoho to může být za hranou, ale ty holky se tomu už řadu let smějí a vědí, že to myslím jako kamarádskou legraci,“ vypráví třiasedmdesátiletý Antonín z Prahy. Jeho čtyřicetiletý syn tátovo chování označuje za naprosto nevhodné a nechutné. Je učitel a tvrdí, že dovolit si něco takového ke kolegyním a kamarádkám, naprosto by se společensky znemožnil. Má totiž nemilou zkušenost. Nedávno vzal jednu výrazně mladší kolegyni kolem ramen. Řešili nějaký problém, v místnosti bylo hodně lidí, ruch, špatně slyšeli, tak ji vzal kolem ramen a něco ji pošeptal do ucha. Bylo to ryze přátelské gesto, ale dotyčná si šla stěžovat řediteli, že ji kolega nevhodně osahával. „Nechtěl bych žít v době, kdy bych se bál přiblížit ke kolegyni a být neustále ve střehu, abych nebyl nařčený z nevhodného chování. Ty ženy si tím samy škodí. Ať se pak ženy nediví, že mužům přijde normální nechat je tahat těžké tašky, dělat těžkou práci, zkrátka chovat se k nim jako k parťákům. To já bral ženy jako slabší a jemnější a rád jsem jim vyjadřoval pozornost a obdiv, i když dobře vím, že ve skutečnosti jsou mnohé ženy silnější než chlapi. Právě proto, že si jich vážím, že vím, že zvládnou víc než my muži a ještě jsou k tomu půvabné, jim chci vyjadřovat obdiv, lichotit jim, žertovat s nimi, flirtovat. A přece dobře poznám, když to některé ženě není příjemné. To samozřejmě hned hodím zpátečku,“ vypráví Antonín.
Ano, toto je oblast, ve které se mladí a starší muži dostávají při debatách do výrazných sporů a uvědomují si, jak se doba změnila. Samozřejmě, že v každé době byli muži, kteří se k ženám chovali násilně a nevhodně. Je mnoho žen, které mají špatnou zkušenost, které se staly obětí opravdového obtěžování, ba i násilí. Ale v současnosti se stalo zvykem označovat za nevhodné chování i to, co dříve bylo bráno jako flirt. Takže se na závěr velmi dobře hodí slova jedné pětaosmdesátileté dámy, která na toto téma říká: „Holky, užijte si, že vám mužští vyjadřují obdiv a flirtují, protože jednou se za vámi už žádný neotočí, tak ať pak vůbec máte na co vzpomínat.“
