Je to paradox. V poslední době proběhlo ve světě několik konferencí a přednášek, ve kterých zazněla zásadní varování: Sociální média ničí základy fungování lidské společnosti, převrátily vzhůru nohama vztahy mezi lidmi a je to pro lidstvo čím dál více nebezpečné. Toto z přednášek převzala světová média a varování se šíří světem. Proč jim věnují najednou takovou pozornost, když na toto téma už dlouho mluví psychologové i učitelé? Protože teď s tím přišli přímo lidé, kteří Facebook a další tyto virtuální fenomény vymysleli, stvořili.
„To, že jsem toto prostředí pomohl vytvořit, mě děsí,“ prohlásil například Chamath Palihapitiya, bývalý viceprezident společnosti Facebook. Řekl to při svém vystoupení na Stanfordské univerzitě. Podobně se nyní k posedlosti sociálními sítěmi staví bývalý manažer Facebooku Antonio García Matínez, který říká, že Facebook je založen na tom, že těží ze slabin psychologie člověka. Vyvolává v lidech závist, lhaní, neustálé porovnávání se s druhými. Tito bývalí internetoví mágové dokonce světu posílají výzvu, že by si lidé od sociálních sítí měli dát na čas pauzu. Za nejnebezpečnější co Facebook a sociální sítě se společností udělali, považují to, že se lidé úplně odtrhují od reálného světa. A čím dál více lidí si to uvědomuje. „
Nedávno jsem se vyptávala mé patnáctileté vnučky na její kamarádky. Já v jejím věku měla několik kamarádek, pořád jsme se scházely, chodily jsme ven, společně jsme si šily, vyprávěly si. Jenže z ní vylezlo, že vlastně má kamarádky jen na internetu. Že ony se nescházejí, když tak jen výjimečně,“ říká sedmašedesátiletá Ilona. „Když něco dostane, hned si to vyfotí, rozešle to a čeká, kolik dostane lajků. Když málo, hned z té věci přestane mít radost. Vidím na ní, že je čím dál více závislá na světě neustálého srovnávání a vytahování se, kdo je lepší. Děsí mě to. Syn tvrdí, že to je normální, ale mně to připadá nebezpečné.“ Ilona vyjadřuje pocity mnoha lidí vyššího věku. Paradoxně tak čím dál více uvažují ti, kteří sami s internetem pracují, pronikli do jeho podstaty, umějí ho využívat. Protože si dovedou spočítat, v čem jsou jeho klady a zápory.
Ta část seniorů, kteří internet z různých důvodů nepoužívají, zpravidla jeho nebezpečí nevidí. Takovým příkladem je třeba pětasedmdesátiletá Hana z Ostravy. „Nepotřebuju to, nechci se učit nic nového, raději čtu časopisy, noviny, knihy. To, že na to vnučka pořád kouká, je mi jedno. Asi jsou tam věci, které jí připadají zajímavé. Možná, že kdybych to měla za mlada, taky bych tomu propadla, ale nechce se mi už učit nic nového.“
Jenže ti, kteří pronikají do tajů virtuálního světa čím dál více a díky vyššímu věku mají určitý nadhled, jsou čím dál více zděšeni. Mnozí to vidí stejně, jako nyní veřejně přiznávají bývalí stvořitelé Facebooku. Sociální sítě nás mění. Tady je zkušenost pětašedesátiletého Karla z Prahy.
„Ještě před rokem jsem byl na Facebooku a měl jsem pocit, že musím komentovat a lajkovat každou pitomost. Pořád jsem si přidával nějaké přátele, žádal někoho o přátelství, dokonce jsem začal flirtovat s ženami. Připadalo mi to zábavné. Pak jsem si uvědomil, že nechodím v pátky na pravidelné karetní partičky. Že jsem dva týdny nebyl na chatě, přestože bylo krásné počasí. Že jsem si udělal polívku ze sáčku, místo abych si šel nakoupit. Protože jsem pořád koukal na Facebook, registroval jsem se na různých diskusních fórech a snažil se být v tom virtuálním světě ten nejzajímavější, nejvtipnější, nezábavnější. Prostě jsem čekal na každý lajk. Už jsem s tím skončil. Internet mám výhradně k vyhledávání informací, čtu jen weby, které mě něčím oslovují, píší si výhradně s lidmi, se kterými chci být v kontaktu. Chci, aby internet sloužil mně, ne já jemu,“ vypráví.
Psychologové čím dál více poukazují na to, že právě starší generace, která se naučila internet používat, ho používá takzvaně zdravě. To znamená k vyhledávání informací, k zjednodušení života, k hledání nových přátel, ovšem takových, se kterými se pak často opravdu spřátelí. Ostatně, příkladem je právě portál i60, který přerostl v komunitu lidí, z níž se část schází, pořádá výlety. A ta část, která si chce jen číst, si prostě jen čte. Naopak takzvaně nezdravé užívání internetu a sociálních sítí je to, o kterém se nyní čím dál více mluví. Jenže změna je v tom, že už se nepoužívá výraz nezdravé, ale rovnou výraz nebezpečné.
„Postavili jsme životy na tomto získaném smyslu pro dokonalost, protože jsme v těchto krátkodobých signálech – srdíčkách, lajcích, palcích – odměňováni a pleteme si to s hodnotami a pravdami. A místo toho je to falešná, křehká, krátkodobá popularita, která nás nechává prázdné a ještě prázdnější než předtím. To nás přivádí do začarovaného kruhu, kde fungujeme na bázi otázky: Co musím udělat, abych tu popularitu získal zpět,“ uvedl bývalý viceprezident společnosti Facebook.
Takže potvrzeno, byla stvořená jakási příšera, která si začala žít svým vlastním životem. Mladí a nezkušení často nevědí, jak moc je požírá. Tak hurá, že díky mnohaletým zkušenostem z různých životních situací, ji většina dříve narozených umí krotit.